Rodinný priateľ

Harpagon 21. století - to je něco, takový se rodí jednou za... dosaďte si sami, možná máte dokonce osobní zkušenost. Lichvář Geremia jako odporná forma života, živící se lidským pinožením za přiblblými sny o neobchodovatelném štěstí a vysáváním emocí, těch záporných obzvlášť... Ohavný zvenčí dovolil skrz smutek a zhrzenost, aby jeho srdce zkamenělo a zhyzdil se i uvnitř - odmítán úspěšným otcem, jakýmsi Karlem Lagerfeldem, zneuznaně příštipkaří v jeho stínu a doufá... Marně, poslední setkání nemohlo být víc ponižující. Nikterak nezaostávají ani Geremiovi přízemní zákazníci, ačkoli u některých se dají vypozorovat i ušlechtilejší pohnutky konání, než jen navyšování ega, furiantská gesta a závislosti, žel neumí posoudit způsob jejich zhodnocení a klesají tak na lichvářovu úroveň... prostě, jeden by normálně brečel. Ne tak nad Sorrentinovou zprávou o stavu světa v děsivě okouzlujícím zpracování aneb jak cílenou estetikou vystihnout kdejaký hnus. (15.04.2016)

„Nevěsta už vzdychá, kvůli dluhu píchá.“ Držte si peněženky, chraňte své čokoládičky a zamkněte dcery! Čenichá kolem lichvářská hyena Geremia a úlisně se chechtá, když svým kolébavým krokem leprokačera cupitá za dlužníky. Hadry na něm visí, ruku imrvére v sádře, aby budil soucit, a na pařátě se divoce bimbá olezlá igelitka s bůhvíčím. OKÉNKO SUDIČEK: [][] Kdo Geremiovi stál nad kolébkou a co mu dali do vínku? % Quasimodo krásu. % Bazilišek usměvavost. % Harpagon empatii k chudým. % Wes Craven (ten poslední nalevo) úctu k ženám. [][] Zaujala i hromotlucká dvojčata a jejich neortodoxní vymahačské praktiky. Hlavně však nečekané zvraty. Při nich mág Paolo Sorrentino prokázal znalost našich filmů, např. Panna a netvor, Svatba jako řemen, Faunovo velmi pozdní odpoledne a Příště budeme chytřejší, staroušku! Moje žena zase prokázala dobré vychování. Já: „Za kolik bys šla s Geremiem, miláčku?“ Ona: „Tolik peněz ČNB ještě nevytiskla.“ Puch bídné člověčiny, „erotika“ s balónky u stropu, nevěsta a její kachní žaludek. Brrr. Hnusný a tíživý, ale až morbidně krásný film. (11.12.2023)

To je celý Sorrentino. Príbeh síce slabší, v pomalšom tempe a s minimom zaujímavých situácií, no tá forma a štýl podania divákovi, tak to je už iná kávička... bol som uchvátený a opäť ako hypnotizovaný. Či už navonok i vo vnútri zaujímavou a škaredou hlavnou postavou alebo vizuálnou kompozíciou, farbami, hudbou... To všetko ma vtiahlo do jedinečného Sorrentinovho sveta a dokázalo upútať po celý čas, a to i napriek tomu, že sa tam zas až tak veľa neudialo. Nadpriemer. 75/100 (26.11.2018)

Odporně slizký lichvář v podání vynikajícího Giacoma Rozza mohl nechat diváky utápět v neutuchajících pocitech zhnusení nad tím, čeho všeho jsme my lidé schopni. To by ovšem musel jeho příběh natočit někdo jiný než Paolo Sorrentino, který v podstatě každým svým počinem dokazuje, jak se dá nadmíru okouzlujícím způsobem propojit obsah s formou. Ač se snímek hemží odpudivými lidskými charaktery, tak díky jisté dávce tragikomiky a dokonale namixované hudbě nepatří k filmům, o nichž si po jejich zhlédnutí řeknu, že už je nikdy nechci vidět. Ba právě naopak, moc ráda se k němu zase vrátím, abych se ujistila, že i o stinných stránkách člověka je možné vyprávět s nadhledem a důrazem na estetiku. (90%) (11.02.2021)

Tak tohle je celý Paolo, kde mě jeho příběhy budou asi pokaždé přitahovat, odpuzovat a současně fascinovat. Ani tady to nebylo jiné s Geremiem, jeho dlouhým nehtem na malíčku své ruky, postojem k životním hodnotám a lidem ve svém okolí. Hlavně, že od něj neuslyším : " Moje poslední myšlenka bude patřit Tobě". (11.03.2016)