Réžia:
Szabolcs HajduKamera:
András NagyHudba:
Ferenc DarvasHrajú:
Zoltán Miklós Hajdu, Kyle Shewfelt, Gheorghe Dinică, Andor Lukáts, Oana Pellea, Orion Radies, Alexandru Repan, József Vásári, Ferenc Darvas, Imre Gelányi (viac)Obsahy(1)
Málokdo si uvědomuje, kolik dřiny, odříkání, utrpení a bolesti je skryto za ladnými pohyby a zdánlivě samozřejmými cviky špičkových gymnastů. Za tuto dokonalost se ale často draze platí…Gymnasta Uldi přijíždí do Kanady, aby zde trénoval mladé gymnastické talenty. Neuvede se však v nejlepším světle. Stále v něm totiž vězí cosi z minulosti. Pronásledují ho staré bolesti a traumata z dětství, kdy jako kluk musel podstupovat každodenní tréninkovou bolest, tvrdý vojenský dril a trenérovy urážky a bití. Trenér, ale i rodiče v něm viděli jen budoucího šampiona a mistra světa, ne citlivého kluka na hranici dospívání. Uldiho náhlá vzpoura má však tragické následky… Film je kombinací autobiografických prvků a životní zkušenosti režisérova bratra Zoltána Miklóse Hajdua, který zároveň ztvárnil hlavní postavu. Režisér Hajdu si klade otázky, jakou skutečnou cenu platí sportovci za své vrcholové výkony a jaký by měl být vztah mezi sportovcem a trenérem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (29)
Fehér tenyér v sobě spojuje (auto)biografický dokument, sportovní drama, psychologický film i metaforu (synekdochu?) politických systémů. Jednotícím prvkem je tu absence mezilidské komunikace, obtížné hledání střední cesty, kompromisu mezi diktátorským drilem a nefunkční demokracií. Příjemně překvapí konstruktivní práce s kamerou, střihem a zvukem. Už třeba kontakt studeně zelené podlahy debrecínské tělocvičny s bosými chodidly malých gymnastů je velmi sugestivní. ()
Mám velkou slabost pro pohyb a lidi, kteří se svým tělem svedou velké věci. Bílé dlaně jsou hodně fajn film o gymnastice a disciplíně, dospělí borci jsou tu namakaní a schopní, některé scény jsou vynikající, zéjmena ty z tréninků, hlavně tichá scéna dvou trénujících gymnastů v tělocvičně, kochám se a zároveň jim jejich schopnosti a dynamiku závidím. Konec bohužel ztrácí na naléhavosti a zajímavosti, jak zvolenou hudbou, tak tím, jak je až zbytečně prostříháván a překmitavá z jedné události na druhou, čímž odvádí pozornost do ztracena. Nejlepší je samotná úvodní půlhodinka s tvrdým tělocvikářem, který na svém žactvu nenechává nit suchou, osobně bych uvítala film více zaměřený na tuto složku tvrdé disciplíny mezi dětskými gymnasty. ()
Dechberoucí gymnastika filmové řeči, která s naprosto úsporným reperotárem pohybů dokáže vykroužit nesmírně precizní sestavy. Synergie zdánlivě neslučitelných atmosfér, dvacet let života obsažených v několika málomluvných časových a prostorových rovinách. Dopad na obě nohy. Bez výšlapu. Způsob, jakým Hajdu obsáhne normalizaci v několika polodetailech prosím povinně vyučovat. Možná se pak najdou krom Václava Kadrnky i další čeští tvůrci, kteří pochopí, že často pohled na obrubník řekne víc než křiklavé retro panoptikum s komiky v lacláčích. ()
Nenápadný, prachom zaprášený klenot. Krv, pot, bolesť a odriekanie. Len vtedy sa možno stať výnimočným, gymnastiku nevynímajúc... Výborná športová dráma, ktorá veľmi civilným spôsobom mapuje život jedného nadaného gymnastu, ktorý sa stal obeťou svojej doby. Kde by asi tak bol, keby mal rovnaké podmienky ako jeho mladý kanadský zverenec? Talentu mal na rozdávanie, myslím, že ďalej, ako to dotiahol vo filme. Nedá mi vychváliť skvelú hudbu, ktorá zážitok z filmu ešte umocňuje. Veľká spokojnosť. 85/100 ()
Velká spokojenost. Celkem nenápadný snímek mezi tím obrovským množstvím sportovních filmů a přesto se mně moc líbil svou režií, scénářem a hlavně silnými emocemi, které mě po celou dobu neopustily. Na konci jsem tu sportovní křídu na ruce potřebovala taky. Prolínání časových rovin nebylo vůbec rušivé, spíš naopak a hlavně v závěru přispělo k většímu napětí. Příběh o Uldim, kterému se za celou dobu jeho mládí neobjevil snad jediný úsměv na tváři a o jeho rodičích, kteří v něm viděli hlavně budoucího šampiona a kteří si toho snad ani nevšimli. Já bych měla sto chutí poslat je párkrát na tréning s trenérem, který ho nejen urážel, ale ubližoval mu i tělesně. Hojivé masti, obvazy, slzy bolesti a je toho určitě ještě daleko víc, co musí člověk podstoupit, aby mohl být, tak jak jsme to viděli i tady, velmi dobrým gymnastou. Ta cena je mnohdy opravdu moc vysoká. Kvalita celého snímku je určitě ovlivněna zkušenostmi a částečnou autobiografií Zoltána Hajdy, který si potažmo i tu roli zahrál. Výborný film. ()
Galéria (25)
Fotka © Katapult Film
Zaujímavosti (2)
- Představitel Kylea Manjaka, vlastním jménem Kyle Shewfelt, získal zlatou olympijskou medaili v disciplíně prostná na LOH 2004 v Athénách. Film Bílé dlaně natáčel o 2 roky později, poté se coby aktivní sportovec zúčastnil dalších dvou olympiád. (klukluka)
- Představitel filmového Kylea Kyle Shewfelt dostal filmové příjmení Manjak po své trenérce Kelly Manjak, která se mu věnovala 18 let – od jeho šesti let až do olympiády v Athénách. (klukluka)
Reklama