Obsahy(1)
Experimentální film režiséra Michaela Snowa tvořený jedním pětačtyřicetiminutovým záběrem ze statické kamery. Snímek různými filmařskými prostředky zachycuje dění v podkrovní místnosti. Michael Snow získal se svým filmem v roce 1967 ocenění za nejlepší experimentální film na festivalu v belgickém Knokke. (ČSFD)
Recenzie (24)
Experiment může být inteligentní a progresivní. Tenhle je prostě jen hloupý a zbytečný (jeden konstatní záběr prázdného pokoje se střídáním dne a noci a zvuk startujícího letadla po 45 min.?). Navzdory tomu, že se mu podařilo probojovat až do knih o filmovém umění. ()
Únavný experiment se záběrem na obraz na stěně. ()
Nehodnotím film podľa toho, aký sa zdal byť kritikom, ale aký sa zdal byť mne. Nuž, rozhodne to nebol najkrajší filmový zážitok, ale už len samotný nápad si zaslúži pochvalu. Film je akousi hrou s vizuálom i audiom - experimenty s osvetlením, filtrami, mierou hluku a tichom, pričom na konci je dokonca počuť slabučký zvuk policajnej sirény. Preto Wavelength beriem skôr ako hravý počin v ktorom je miestnosť so štvoricou okien braná ako samostatný organizmus a aspoň pre mňa pôsobili všetci jej ľudskí návštevníci neprirodzene, akoby do izby vôbec nepatrili. Plusom zostáva fakt, že Snow vo mne zanechal citovú odozvu, takže s chuťou pečiatkujem na slabšie štyri hviezdičky. ()
V tomto experimentálním filmu sledujeme podkrovní místnost, kde občas někdo projde a slyšíte různé hučení, které jsem musel přitlumit, jinak bych asi přišel o sluch. Jde do jisté míry o nějaký audio zážitek. Kamera se začne přibližovat k obrazu, který vidí na zdi, mezitím po celou dobu filmu probíhají různé změny filtrů, clon apod.. Tento až hypnotizující zážitek mi nakonec dovolil dát hodnocení 5/10. ()