Keith

Dvě naprosto odlišné poloviny. Zhruba do padesáté minuty to u mě bylo skoro na plný počet – strašně mě to bavilo, bylo to roztomilým způsobem kouzelně přihlouplé a oba hlavní protagonisté předvedli velmi sympatickou a příjemnou hereckou polohu. Nevadila mi ani ta šílená šablonovitost příběhu – holka z „dobré americké rodiny“, která má do detailů naplánovanou budoucnost na univerzitě v Duke, Harvardu, Yaleu, Virginii nebo kdekoli jinde, k tomu „na přání“ rodičů dře až na krev v nějakém sportu a samozřejmě si vybírá pouze partnery z dobrých, tedy spíše vynikajících sociálních poměrů. Ke všemu tomu žije v permanentním stresu a strachu z toho, aby nezklamala své stvořitele, kteří pro ni vždy a za každých okolností chtějí to nejlepší (a oni hlavně vědí, co je to nejlepší, ačkoli to sami nikdy nezažili), protože ona sama (díky nim!) nemusí dělat kompromisy v otázce vzdělání a pozdějšího uplatnění. Prostě další amíkovská story o tajemném hrdinovi, který si svou nekonvenčností, individualitou a naprostou znechuceností vůči zaběhlým společenským konvencím získává srdce zdánlivě povrchní, slušňácké, maloměšťácké dívky. Nebýt druhé poloviny, byl by výsledný dojem z celého KEITHA podstatně přirozenější, nenásilnější a méně nucený. Škoda, mohl to být totiž vcelku půvabný nezávislák o střetu a sbližování dvou lidí z rozličných společenských vrstev. (22.09.2011)

"Fuck you!"..."You just did, partner." Tak přesně takto si představuju velkolepé a přitom komorní originální vyznání lásky, na teenegery nečekaně dospělé, co také čekat jiného, když náctiletou puberťačku hrála školácky šukézní děvetadvacetiletá žena. Film je jinak hrozně divný, na straně jedné samoúčelná slátanina všemožných klišé a názorná ukázka amerického snobismu (rodiče Nat, odpudivý hispánec Nadalovského vzhledu ve snímku s lehce tenisovou atmosférou) a na straně druhé se mi na to opravdu krásně koukalo (hned dvakrát po sobě), dokonce jsem se párkrát přichytil s přiblým úsměvem na ksichtě. Jako hlavní mínus snímku vidím předvídatelnost Keithova chování, spousta ze zdejších komentujích zde píše, že divák je na stejné vlně jako Nathalie a teprve spolu s ní a díky ní odhaluje jeho tajemství. Nevím čím to je, ale mně přišlo, že scénář ani moc nemlžil a prakticky první dialog u kulečníku dal první indicii, kdeže je problém... scéna s Billym na křižovatce byla potvrzující (cca polovina filmu). Podobně laděných snímků, už jsem pravděpodobně viděl příliš a psychologie lidského chování mi také není úplně vzdálená. Závěrem, třetí zářivou musím dát pro dívky ve sportovních sukýnkách, pro tenisové playerky mám prostě slabost. 60% (20.04.2012)

Nemôžem si pomôcť, na môj vkus príliš ploché, nevýrazné a s banálnym vyznením. Takýchto romantík zo stredoškolského prostredia s nejakou chorobou v pozadí je celá hromada a tento snímok do tej kopy tuctovo zapadol až niekde na samý spodok. Keby sa tu aspoň sem-tam vyskytli nejaké silnejšie dramatické scény alebo myšlienka, niečo čo by v rámci romantiky chytilo za srdce, ale to nie.... len konštantná nuda od začiatku až do konca. Vonkoncom ma to v žiadnom smere nezasiahlo a nič som si z filmu neodniesol, v podstate zbytočný film. Dve hviezdy za muziku a hereckú stránku. 30/100 (31.10.2017)

Tenhle film je potřeba pochopit. Opravdu mu porozumět, především porozumět Keithovi, jelikož on je složitá osobnost a ta propracovaná, že mě fascinuje. Hrozně mě mrzí, že se mu nedostalo větší pozornosti, ale možná díky tomu a tajemnu je ten film právě takovým. Musím ocenit skvělé kamery a pohledy ze shora, skvělý soundtrack a scénář, protože většina filmů je plná dialogů, ale tenhle měl do sebe něco, co jiné třeba ne. (30.11.2013)

Konečne som po dlhej dobe videl skromnú, peknú a dojímavú romantickú drámu, ktorá nepôsobí kŕčovito, tuctovo, či mainstreamovo. Tento nezávislý snímok odosiela smerom k divákovi plno citov, hereckú harmóniu a scenáristickú vyspelosť. Režisér odviedol taktiež dobrú robotu a dúfam, že o ňom už čoskoro budem počuť. Naozaj som sa počas neho cítil veľmi príjemne, žiadna scéna, nech jej koncept bol akýkoľvek jednoduchý, či klišéovitý, mi neprišla nudná, či zbytočná. Každopádne je to filmík, ktorý by ste si pri najbližšej príležitosti nemali nechať ujsť, pretože možno práve na vás zanechá ešte lepší dojem, vstúpi hlbšie do pamäti i do srdca a vytlačí vám z očí viac sĺz, než mne a nebolo ich málo. Pretože toto je tip filmu, pri ktorom sa za vyronené slzy nemusí hanbiť ani najtvrdší kanadský drevorubač. 85%. (10.09.2009)