Bakaláři - Série 4 (1975) (séria)
Obsahy(1)
Není dárek jako dárek. Povídka z oblíbeného cyklu Bakaláři 1975. Zasněný milovník poezie Antonín (E. Cupák), který stále čte verše, dostane jednou od manželky (J. Bohdalová) k Vánocům zednické nářadí. Chce ho tím, i přes jeho manuální „nepoužitelnost“, přimět ke stavbě rodinného domu. On se tomu nejprve brání, ale nakonec se do stavby se synem (M. Vašut) pustí. Zeď, kterou postaví, je ale křivá a ani druhý pokus se nevydaří… (Česká televize)
(viac)Recenzie (9)
Klaustrofobní bakalářská povídka na téma „básnicky bydlí člověk“. Čili: jak čtenář Rimbauda objevil trhlinu. ()
Pro mne nejzajímavější bylo asi připomenutí jednoho z nejkrásnějších hlasů všech intelektuálů, vnitřních hlasů přemýšlivých lidí (kterým jsem též a pro vnitřní hlas a nebo hlas vypravěče snad není lepšího) a recitátorů poezie, který ale nezastínil herectví a osobnost toho, který jím promlouval. Měli jsme pana Edu Cupáka moc rádi. Marka Vašuta jsem nepoznal a musel jsem si vzít na pomoc přítele na internetu - CSFD :-) ()
Nejzajímavější na této bakalářské epizodě pro mě bylo zjištění, že Marek Vašut vypadal v dětství jako Michal Horňák. ()
Jak se z nepraktického intelektuála stal praktický zedník. Stavidla trapnosti byla vytažena opět velmi vysoko (3%). ()
Klasická "bakalářština", které je jen těžko věřit. Vzhledu pěkného 15letého Marka Vašuta (syn) bych dnes už taky skoro nevěřil. ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize / Vlasta Gronská
Reklama