V zámku a podzámčí

Musím souhlasit s uživatelem flanker.27. Čt dokáže opravdu někdy překvapit tím, že vytáhne ze svého archivu skutečný klenot. Božena Němcová, podle její povídky byl film natočen, měla velmi realistický pohled na tehdejší dobu a také ho dokázala mistrně převést do svých knih. Dokonale vykreslila i sociální rozpory mezi bohatými lidmi žijícími ve městě a chudinou na venkově. V závěru ale podlehla svému vysněnému idealismu. Taková byla ale její představa o napravené společnosti. Panstvo na zámku si užívalo a krmilo se všemožnými delikatesami, dokonce i psík Joly dostával jen ta nejvybranější papáníčka a prostí lidé v podzámčí umírali hladem a na nejrůznější nemoci, třeba na mor a choleru. I zámecká paní dostala choleru, jako zázrakem se z ní vyléčila a zbavila se i své rozmařilosti a ješitnosti. Jako by z ní najednou byl úplně jiný člověk. Vychytralá komorná Sára mi ale v knížce přišla mnohem zlejší a "vyčůranější" než ve filmovém zpracování, ale i tak to byla pěkná potvora. (09.02.2010)

Televizní zpracování předlohy Boženy Němcové je především spolehlivý "ždímač kapesníků". Zároveň ale jde nepochybně o velmi solidní filmový přepis, jak čistě herecky, ostatně, při natáčení filmu se sešla téměř celá tehdejší herecká elita a i relativně malé role zde hráli výborní herci, tak velmi pietním způsobem adaptace. Pochopitelně zde najdeme drobné posuny, v nichž například postavičky statkáře a jeho ženy tuhnou v naprosté karikatury, podobně pitoreskně působí v první části filmu i postavy knížete a jeho ženy, "nenápadně" se zdůrazňuje nemožnost pomoci všem, atp atd. To jsou ovšem jen opravdu drobné posuny, v podstatě takové "nutné úlitby moci", které si průměrně poučený divák hravě "odfiltruje". Naopak seděla většina rekvizit, kostýmů či reálií. Samozřejmě je otázka, zda-li by šlechtická rodina na počátku 19. století hovořila česky, ale to už padá na vrub literární předloze samotné. Ta totiž rozhodně není reálným odrazem poměrů na tehdejší vesnici nebo života na tehdejších šlechtických sídlech. V podstatě jde o velmi idealizovanou pohádku, přesně odpovídající dobové romantické představě o chudých, ovšem také ryzích pracovitých spravedlivých a poctivých venkovanech, stejně jako o šlechticích, kteří "v jádru nejsou zlí", ale "podléhají nesprávným svodům" a ovládají je "vychytralí a zlí lidé". Jakkoli se závěrečná aktualizace snaží podotknout, že "rozhodně ne všem bylo pomoženo" (jak by ne, když ten "správný řád" tu ještě nebyl nastolen), předloha končí jako naprostá idyla. Zlí lidé byli potrestáni a dobro zvítězilo na plné čáře... Historik, aktivně zkoumající vybraná témata raného novověku, by samozřejmě mohl mnohé podotknout a korigovat, ale nechme toho. Jednoduše je to stejně stylizovaný literární konstrukt, jakým je řekněme Hugův "Zvoník od Matky Boží", Dumasův "Hrabě de Monte Christo" či taktéž Hugovi "Ubožáci"... Nic víc a nic méně... Celkový dojem: 85% PS: Pokud si má člověk opravdu důvod na něco stěžovat, tak je to neskutečně mizerná kvalita obrazového záznamu. Záznam odvysílaný ČT byl neostrý, vybledlý a zrnitý, skoro stejně, jako by šlo o sovětský film na nosiči z produkce "Řitka video"... (28.10.2012)

Tady nemůžu jinak, než dát plný počet. Vztah chudiny a panstva byl asi zásadním tématem v životě Boženy Němcové. Toto je sice syrovější než Babička, ale paní kněžna je nakonec taky hodná ( i když proměna paní kněžny z hysterické brécy v milou paní byla dost složitá). Sociální témata rezonují celým filmem, my dnes myšlenky o společném štěstí všech lidí neradi slyšíme, desítky let společného "všeho" máme za sebou, ale tenkrát to byl nesplnitelný sen. Sen o plné míse, práci a nacpaném slamníku. Tak je třeba to chápat, nehledat v tom věci, které přinesly až věci příští. Ludvík Ráža zkušeně natočil a nešlápl vedle...90% (18.10.2011)

I když se jedná pouze o televizní film, přesto dosáhl kvality běžného celovečerního filmu, dokonce by se možná v kině vyjímal lépe. Velmi dobře byli zvoleni herci (jako panstvo: Brejchová, Budínová, Růžek a proti nim chudina: Kolářová, Hlaváčová, Geprtová, tyto dva světy spojuje doktor - Haničinec). Myslím, že sama Němcová by na tento filmík byla hrdá. Určitě stojí za shlédnutí. (22.08.2012)

Předloha od Němcový sice oficiálně asi pod realismus spadá, s realistickym a objektivnim pohledem na společenský problémy je na tom ale stejně jako třeba taková Popelka. To neni vůbec nic ve zlym, jen nechápu, jak někdo může tvrdit opak - pokud totiž jsou ve hře na jedný straně hodný chudý vesničani a na straně druhý zlí šlechtici, kteří jsou i těma jedinejma, co nakonec prozřou, tak je celkem jasný, jak to s tou objektivní výpovědí asi bude. Tadyten lehce zidealizovanej a generalizující pohled je ale vlastně jediná věc, která se dá filmu vytknout - všechno ostatní je obdivuhodně povedený, a to jak obsazení, tak kostýmy, scénář i výprava, a taky neuvěřitelně povedená Petrovova hudba(!). Skvělí byli snad všichni herci včetně prcka Marka Mikuláše, dokonce i ta Brejchová tady odvedla slušnou práci (upřímně řečeno je to jedna z jejích nejlíp odehranejch rolí). Ta sociální agitka z toho sice kouká trochu moc okatě (třeba ta paralela živořících vesničanů bojujících o každej další den versus přehnaně luxusní péče věnovaná čoklovi na zámku), ale kromě toho je celý to poselství filmu podaný přirozeně a v rámci mezí danejch předlohou tak nepřeslazeně, jak to jen bylo možný - těžko mohla bejt podobná látka zpracovaná výrazně líp. (28.09.2015)