V zámku a podzámčí

Přijde mi to jako pokus o určitý realistický pohled, avšak s určitým zjednodušeným pohledem na celý problém, a až jistým pohádkovým vyzněním. Jak mám Rážovy filmy rád, tady to vypadá, že se nějak moc nesnažil a téma mu k srdci nepřirostlo - je to takové strojené a chladné, poněkud povrchní, jako by se některé scény jely na první dobrou. Jinak proti onomu sociálnímu vyznění nic nemám, přece jen báchorkám o tom, jak lidé zbohatli jen a jedině svou pílí, věří jen ti samotní zbohatlíci, ostatní vědí, že je to hodně o intuici, dravosti, známých, správných informacích, lobbyingu a mnoha dalších okolnostech, kde už to bývá často na hraně nebo za hranou nějaké morálky. Ale inscenace samotná mi prostě přišla utahaná, nevzrušivě natočená, a i mí oblíbení herci hrají tak nějak na půl plynu. (01.01.2018)

"Doktore, proč jsem tak šťastná? Protože jste dokázala odpustit..." Je to nádherný příběh, víceméně pohádka o aristokratické marnivosti a prozření. Citlivě zobrazené postavy jsou dokonale zahrány a ač se jedná pouze o televizní film, je vidět, jak kvalitní byla knižní předloha. Měl by ho zhlédnout každý politik a manažer... a to nejsem žádný socialista :-) (23.01.2017)

Musím souhlasit s uživatelem flanker.27. Čt dokáže opravdu někdy překvapit tím, že vytáhne ze svého archivu skutečný klenot. Božena Němcová, podle její povídky byl film natočen, měla velmi realistický pohled na tehdejší dobu a také ho dokázala mistrně převést do svých knih. Dokonale vykreslila i sociální rozpory mezi bohatými lidmi žijícími ve městě a chudinou na venkově. V závěru ale podlehla svému vysněnému idealismu. Taková byla ale její představa o napravené společnosti. Panstvo na zámku si užívalo a krmilo se všemožnými delikatesami, dokonce i psík Joly dostával jen ta nejvybranější papáníčka a prostí lidé v podzámčí umírali hladem a na nejrůznější nemoci, třeba na mor a choleru. I zámecká paní dostala choleru, jako zázrakem se z ní vyléčila a zbavila se i své rozmařilosti a ješitnosti. Jako by z ní najednou byl úplně jiný člověk. Vychytralá komorná Sára mi ale v knížce přišla mnohem zlejší a "vyčůranější" než ve filmovém zpracování, ale i tak to byla pěkná potvora. (09.02.2010)

“Ano, lidé byli stvořeni k obrazu božímu, ne psi… Vyhrál jste, doktore… Ne, Vy… Protože jste uměla odpustit.“ Televizní zpracování klasické novely Boženy Němcové, dnes již téměř legendární. Z každého záběru, z každé repliky dýchne na diváka nádherně starosvětský duch časů dávno minulých. Nespravedlivý sociální řád tehdejší doby, kdy chudí byli opravdu chudými a bohatí o ně dbali jen málo, stejně jako literární předloha, obžalovává s krutostí neúprosnou. Žaluje účinně, přitom však tak laskavě. Dojímá, útok na vaše city však není jejím záměrem. Je neuvěřitelné, že účinkem se nemíjí ani po mnoha letech od svého vzniku, ani po mnoha zhlédnutích… Jen jsem si po letech uvědomila, že Daniela Kolářová tu vypadá jak nádherná madona, těžce sužovaná, trpící madona… „Pamatuj, člověk má jen mezi poctivými své přátele hledat…“ (12.07.2015)

Němcové sentimentální patos s jednoznačnými postavami nebo těžce předvídatelným vývojem charakteru (hraběnka) jsem nikdy nemusel. Zdlouhavé, popisné vyprávění bez zajímavějších odboček, kde divák (čtenář) nad dobrotou lidu v podzámčí "žasne" a nad zbohatlíky s nelibostí ohrnuje nos. Průměrný výtvor přeceňované české pisatelky. A je to takové, no, socialistické. (02.09.2015)