Réžia:
Ludvík RážaScenár:
Otto ZelenkaKamera:
Andrej BarlaHudba:
Vadim PetrovHrajú:
Martin Růžek, Jana Brejchová, Petr Haničinec, Slávka Budínová, Jaroslav Satoranský, Veronika Freimanová, Libuše Havelková, Ota Sklenčka, Ladislav Pešek, Bohumil Bezouška, Jiří Pleskot (viac)Obsahy(1)
Novela V zámku a podzámčí Boženy Němcové se před třiceti lety stala předlohou k barvitému filmovému vyprávění příběhu jedné nešťastné, bezdětné kněžny, jejího milujícího muže i strašlivou nemocí ohrožených chudých vesničanů, kterým nakonec pomoc shora přišla. Víra v dobrého člověka totiž pro autorku i televizní tvůrce patřila k hlavním motivům, prostupujícím tento televizní film. K působivosti dobové fresky přispěli neméně Jana Brejchová a Martin Růžek v hlavních rolích, stejně jako řada dalších českých herců. (Česká televize)
(viac)Recenzie (94)
"Kdo pomůže těmhle?" Naprosto zdrcující, velmi reálný a docela aktuální příběh od Boženy Němcové. V zámku a podzámčí je jednoduchý film, ale je to velmi ožehavé téma. Bohatí vs. chudí. Bohatí by se vždycky mohli malinko uskromnit, aby chudáci aspoň měli co jíst. Tohle je aktuální až to bolí a všichni, kdo jsou v politice by se na to měli povinně podívat nebo si to přečíst. Pro dobrotu na žebrotu...Radši už nad tím nebudu víc přemýšlet nebo se naštvu. Jinak role doktora, kterou zahral Petr Haničinec (R.I.P.) se mi líbila a každá scéna s ním byla naprosto špičková. ()
Tady nemůžu jinak, než dát plný počet. Vztah chudiny a panstva byl asi zásadním tématem v životě Boženy Němcové. Toto je sice syrovější než Babička, ale paní kněžna je nakonec taky hodná ( i když proměna paní kněžny z hysterické brécy v milou paní byla dost složitá). Sociální témata rezonují celým filmem, my dnes myšlenky o společném štěstí všech lidí neradi slyšíme, desítky let společného "všeho" máme za sebou, ale tenkrát to byl nesplnitelný sen. Sen o plné míse, práci a nacpaném slamníku. Tak je třeba to chápat, nehledat v tom věci, které přinesly až věci příští. Ludvík Ráža zkušeně natočil a nešlápl vedle...90% ()
Televizní zpracování předlohy Boženy Němcové je především spolehlivý "ždímač kapesníků". Zároveň ale jde nepochybně o velmi solidní filmový přepis, jak čistě herecky, ostatně, při natáčení filmu se sešla téměř celá tehdejší herecká elita a i relativně malé role zde hráli výborní herci, tak velmi pietním způsobem adaptace. Pochopitelně zde najdeme drobné posuny, v nichž například postavičky statkáře a jeho ženy tuhnou v naprosté karikatury, podobně pitoreskně působí v první části filmu i postavy knížete a jeho ženy, "nenápadně" se zdůrazňuje nemožnost pomoci všem, atp atd. To jsou ovšem jen opravdu drobné posuny, v podstatě takové "nutné úlitby moci", které si průměrně poučený divák hravě "odfiltruje". Naopak seděla většina rekvizit, kostýmů či reálií. Samozřejmě je otázka, zda-li by šlechtická rodina na počátku 19. století hovořila česky, ale to už padá na vrub literární předloze samotné. Ta totiž rozhodně není reálným odrazem poměrů na tehdejší vesnici nebo života na tehdejších šlechtických sídlech. V podstatě jde o velmi idealizovanou pohádku, přesně odpovídající dobové romantické představě o chudých, ovšem také ryzích pracovitých spravedlivých a poctivých venkovanech, stejně jako o šlechticích, kteří "v jádru nejsou zlí", ale "podléhají nesprávným svodům" a ovládají je "vychytralí a zlí lidé". Jakkoli se závěrečná aktualizace snaží podotknout, že "rozhodně ne všem bylo pomoženo" (jak by ne, když ten "správný řád" tu ještě nebyl nastolen), předloha končí jako naprostá idyla. Zlí lidé byli potrestáni a dobro zvítězilo na plné čáře... Historik, aktivně zkoumající vybraná témata raného novověku, by samozřejmě mohl mnohé podotknout a korigovat, ale nechme toho. Jednoduše je to stejně stylizovaný literární konstrukt, jakým je řekněme Hugův "Zvoník od Matky Boží", Dumasův "Hrabě de Monte Christo" či taktéž Hugovi "Ubožáci"... Nic víc a nic méně... Celkový dojem: 85% PS: Pokud si má člověk opravdu důvod na něco stěžovat, tak je to neskutečně mizerná kvalita obrazového záznamu. Záznam odvysílaný ČT byl neostrý, vybledlý a zrnitý, skoro stejně, jako by šlo o sovětský film na nosiči z produkce "Řitka video"... ()
Božena Němcová k mým oblíbeným autorům nikdy nepatřila a kvůli averzi na povinnou školní četbu se k ní ani nikdy nevrátím. Přesto jsem vzal na milost některé filmové adaptace jejích děl. Film V zámku a v podzámčí patří k tomu nejlepšímu, když tedy pominu její pohádkové náměty. Poprvé jsem viděl film jako malý a dodnes si pamatuji tu skvěle vystavěnou depresivní atmosféru chudoby poddaných a morálně pokřivený svět šlechty, kdy více záleží na malém psovi než na lidech. Na podzim si občas říkám, jak by asi chutnal chleba z žaludů… :-) Přesto lze ve filmu najít i víru v dobrého člověka a v lepší zítřky. Navíc film kouzlo neztrácí ani z pohledu dospělého. Za silnou atmosféru a za naději i v nelehké době, dávám čtyři hvězdy. ()
Hezky jsem si pobrečel. Výteční herci. Zvláště jsem si vychutnával umění p. Růžka: obrovská škoda, že většinou hrál protivné nebo zlé dědky. Málokdy hrál dobrosrdečné postavy jako zde, a hraje je skvěle. Zaujal mě i příběh s několika výraznými postavami - až po skončení mi došlo, kdo je skutečnou hlavní postavou - zámecká paní. ()
Galéria (97)
Fotka © Česká televize / Alena Červená
Zaujímavosti (1)
- Filmová vesnice Jesenice byl Vesec u Sobotky. Filmovým zámkem je Štiřín. (M.B)
Reklama