V zámku a podzámčí

Hezky jsem si pobrečel. Výteční herci. Zvláště jsem si vychutnával umění p. Růžka: obrovská škoda, že většinou hrál protivné nebo zlé dědky. Málokdy hrál dobrosrdečné postavy jako zde, a hraje je skvěle. Zaujal mě i příběh s několika výraznými postavami - až po skončení mi došlo, kdo je skutečnou hlavní postavou - zámecká paní. (27.01.2017)

Jak udělat z půvabné povídky neohrabanou sociálně-kritickou obžalobu. 1) Nedalo mi to, a krátkou povídku jsem si vzápětí po shlédnutí inscenace přečetl. Doporučuji to všem. Bylo mi dopřáno jiskřivého ironického jazyka a přesvědčivého prokreslení postav - tedy přesně toho, co scénář pana Otto Zelenky pustil k vodě. 2) Sociální akcent stejně jako celá povídka působí smířlivěji a díky mimo jiné i mile archaickému jazyku jaksi pohádkověji. Těžkopádné zobrazení ponurých sociálních kontrastů působí v inscenaci jako agitka z gottwaldovských let. Paralela s Dickensovým světem chudých je nevyužita. 3) 41letá Jana Brejchová (zámecká paní Kateřina Skočdopolová ze Springenfeldu) byla skvělá stejně jako 57letá Slávka Budínová (komorná mamzel Sára). Mizerným dětským hercům kontrastoval přirozený herecký výkon bílého pekinéze (Joli). (06.07.2015)

Plejáda skvostných herců zdobí tento televizní film Ludvíka Ráži. Jana Brejchová je herečka par excellence a rolí zámecké paní Kateřiny potvrzuje nejpřednější pozici mezi českými herečkami minulého století. Neskutečná krása tohle sledovat. K tomu ta uhrančivá hudba Vadima Petrova a dojetím i oči slzí. V zámku a podzámčí spolu s Babičkou Antonína Moskalyka patří mezi nejlepší zpracování podle námětu Boženy Němcové. Nádhera prvotřídní kvality. Více slov netřeba. (07.07.2020)

Kdybych chtěl vypsat vše, co se mi zde líbilo tak by to bylo dlouhé, takže jednoduše. Společenské poměry té doby uměla slavná spisovatelka Božena Němcová inspirovaná skutečnými vzpomínkami na tu dobu popsat velmi poeticky, a že uměla nahlédnout do života chudých i bohatých vrstev o tom není pochyb. Zde se povedlo režisérovi Ludvíku Rážovi pozoruhodně přenést do filmových obrazů dobovou atmosféru prostředí. Doporučuji všem, kdo si občas možná přečtou i starou českou literaturu, je to prostě dobré. (08.02.2010)

Božena Němcová k mým oblíbeným autorům nikdy nepatřila a kvůli averzi na povinnou školní četbu se k ní ani nikdy nevrátím. Přesto jsem vzal na milost některé filmové adaptace jejích děl. Film V zámku a v podzámčí patří k tomu nejlepšímu, když tedy pominu její pohádkové náměty. Poprvé jsem viděl film jako malý a dodnes si pamatuji tu skvěle vystavěnou depresivní atmosféru chudoby poddaných a morálně pokřivený svět šlechty, kdy více záleží na malém psovi než na lidech. Na podzim si občas říkám, jak by asi chutnal chleba z žaludů… :-) Přesto lze ve filmu najít i víru v dobrého člověka a v lepší zítřky. Navíc film kouzlo neztrácí ani z pohledu dospělého. Za silnou atmosféru a za naději i v nelehké době, dávám čtyři hvězdy. (22.10.2022)