Griffin a Phoenixová

krásný film o lásce, kdy obě dvojice ví, že umřou,ale přesto se do sebe náhodně zamilují a prožívají lásku, a nemyslína umírání, ale prořívají každou vteřinu, minutu, hodně smutný film, nemůžu k tomu nic vytknout, jen je škoda, že takováto láska může být opravdu jen ve filmu, v realitěje jen nenávist, zloba, ale nikdy se žádný vztah nepodobá téhle krásné lásce, což je škoda (09.08.2009)

Opět, jak je na Čt 1 ve zvyku, šoupneme si do televize na vánoční svátky drama, jo a nejlépe o umírání. Nechápu, proč by se měli diváci deptat. Ono sem tam film zaujme svým vtipem, kdy odlehčuje tu dramatickou část ale v době klidu a míru dokáže takový film akorát rozhodit. Kdykoliv jindy a při druhém shlédnutí možná zvednu, ale pro mě, ikdyž silným příběhem, jen průměrný film. (07.01.2013)

Velmi dobře si pamatuji původní verzi filmu z roku 1967 s Peterem Falkem a Jill Clayburghovou, přestože jsem film viděl pouze jednou a tehdy před čtyřiceti lety. Skvělý scénář a vynikající herecké výkony tehdejších hvězd nedaly na film zapomenout. Měl jsem proto velké obavy podívat se na novou verzi. Ty se splnily na půl. Herecké výkony obou představitelů nové verze byly velmi přesvědčivé, ale scénář udělal z původní verze kýčovitou selanku a to zejména v konci příběhu. Je vždy zoufalé a většinou devalvující, pokud si někdo chce zopáknout úspěch původního díla s tím, že jej udělá lépe a nově! Tak to se, dle mého názoru, v tomto přepisu nepovedlo. Snad nejhorší byl nově udělaný konec filmu s kýčovitým vánočním stromečkem s dárečky v parku!! V původní verzi byl konec pojatý mnohem silněji a ne takto telenovelácky. Stejně jako v remixu si Phoenixová nepřeje, aby ji Griffin v nemocnici navštěvoval a asistoval při jejím umírání a přeje si, aby ani nevyhledal její hrob. Griffin jí splní pouze první přání. Po její brzké smrti její hrob vypátrá a zde je právě onen působivý konec mistrného scénáře, kdy na náhrobní desce Griffin v šoku čte vytesaný nápis: „Věděla jsem, že přijdeš Griffine!“ Teprve nyní následuje scéna bezmocného vzteku rozbíjení vlastního auta a aut dalších. Po takovém silném zážitku má mnohem větší razanci a logiku. Tím samozřejmě film končí. Ale nový prášek holt pere lépe a vše je po něm heboučké, že! (14.02.2010)

Příběh silný a křehký zároveň, stejně jako povahy dvou hlavních protagonistů, mladé, půvabné ženy s úspěšně rozjetou kariérou a staršího muže, rozvedeného otce dvou chlapců, námět filmu není nijak originální, ale celkovým zpracování i hereckými výkony rozhodně poutavý a evokují řadu existenciálních myšlenek, osud propojil jejich životní dráhy v nejtěžším období života, v období čekání na neodvratitelnou předčasnou smrt, těla obou jsou nevyléčitelně zasažená rakovinou, kolik času jim skutečně zbývá, nikdo z nich přesně neví, nemoc postupuje a každá naplno neprožitá vteřina ze zbývajícího času je promrháním toho nejdrahocennějšího, žít, žít, radovat se, milovat, prožívat společně ztřeštěnosti, ale i propukající zoufalství, zlost, ztrátu vůle k očekávanému utrpení, čas jim vyměřený se tak nezadržitelně blíží ke konci. (29.03.2012)

Je síce pravda že z Amandy Peet som mal počas filmu rozpačitý dojem film samotný ponúkol zaujímavý pohľad na život v ktorom sa bijú dva protiklady. Napriek tomu, že sa to javí ako romantická dráma o posledných dňoch života dvoch ľudí srší to humorom, vtipom a láskou. A tie vianoce ma proste dostali. (22.01.2009)