Máj

69 minut čistého času trvalo (na ČT od 20:00 do 21:09), než naběhly závěrečné titulky, při nichž jsem si položil otázku: "Lze do jedné kytice vplétati kus kýče ke kýči a k tomu ještě kus p!či na tyči?" Tak bizarně pseudoumělecky onanistický sled záběrů vlajících hadrů a zhulených "snových" scén jsem snad ještě nezaznamenal - v české kinematografii tedy rozhodně ne. A toho domácího zvířectva - hlavně těch koz!!! - všade, vespol s chudičkou českou verzí Potkanů říznutých Jackem Sparrowem s indiánskými ozdůbkami pod stabilně růžovofialovým nebem. Zkrátka a dobře nevídáno. Bohužel také téměř nedívatelno. Kvalitní herci (ne Stropnický a Lehnertová) na čele s Janem Třískou deklamují klasiku údobí romantismu (který obecně není právě mým šálkem vnitřně rozervaného trpitelského čaje) důstojně, ale co zmůžou proti všemu tomu zmaru, ke kterému patří i nůž působící neviditelná zranění (doprovázená ovšem Tarantinovskými gejzíry ředěného brusinkového džusu) mlynářům lízajícím frndy ledva zletilých děvčic, kteří pak mají za mrtva umně aranžovanou jizvu přes celý krk? Jak nás veřejně poučily houfně schvalované Ženy V Pokušení, na voňavý frndě není nic vulgárního - a tahle navíc voněla svěcenou vodou, takže mi laskavě vlezte na hrb...teda na skálu nad Máchovým jezerem, ze které si můžete zpomalovaně až do zastavení skočit do zatmívačky:P Při vzpomínce na němou, jenom se hihňající a vzdychající Jarmilu si říkám never more, sweet little something, a převádím sebe a svého osla přes most do končin muzikálních. Hudba mi přišla převážně zajímavá v kontrastu s obrazovým pojetím filmu a nevhodná mi přišla asi na dvou místech. No dobře, na pár dalších jsem si potom říkal, jestli to jsou "Saporti" nebo Čechomor, ale pozitivní dojmy převažují, i když ten hlavní motiv byl možná opakován moc často. Každopádně jak jsem si cenil Kytice, tak potápím Máj. Audioknihu Jan Tříska čte Máchu bych si pořídil bez váhání, ale od filmu odradím koho jen budu moci. 40% za softporno (k čemuž jen poznamenám, že na Kytici se chodilo na školní projekce a bylo to v pořádku...tady bych si tím nebyl vůbec jistý;)), za surreálný zážitek a za vynikající sestřihy z děl Michaela Baye, které by bez Máje nevznikly:) A jak kdysi poznamenala paní Spáčilová - pan Stropnický kdyby se raději věnoval té politice... (02.05.2012)

Byl pozdní večer... Prvních 5 minut - propadám lehké nervozitě při pohledu na kýčovitou výpravu. 10. minuta - moje představa zbojníka se od té Brabcovy asi značně liší, třeba se to však vše ještě zlepší. 15. minuta - hm aspoň že je ta Lehnerová tak líbivě stavěná. 20. minuta - sice je pěkně stavěná, ale vždyť ona sakra neumí vůbec hrát. 25. minuta - no, aspoň nemluví. 30. minuta - i ty Třísko? 35. minuta - přestávám naivně věřit v jakoukoli změnu k lepšímu. 40. minuta - nesnáším Stropnického. 45. minuta až konec - záchvaty vzteku a tendence rozstříhat DVD zahradnickými nůžkami. (02.12.2009)

Na křehkost přímo dupou ,,moderní'' efekty... Měly za úkol poetičnost snímku podtrhnout, ale asi to špatně pochopily a poetičnosti podtrhly maximálně židli pod nohama. Hudba mi sedí, ta mi zážitek nijak nekazila ale semotamo se tam objevují vizuálně ,,působivé'' záběry, které asi mají něco symbolizovat.. zaprvé mě hrozně rušily v atmosféře, která se už už zabydlovala a za druhé nemám šajna co mi měli sdělit.. Čemu tleskám, je Jarmila.. přírodní a krásná ženská, ve které jsem viděl tu tichou krásu, tu poetičnost a zdroj problémů provińující se pouze svou vyjímečností... Autor ale místama přehání kolik toho z její krásy ukazuje.. Je to nepatřičné - pro Máj rozhodně... škoda škoda... mohlo to být o tolik lepší... (21.12.2008)

Film Máj by uspěl spíše jako videoklip k písni od Supportů. To co v Máji vidím, je několik klipů pospojovaných k sobě. Brabec opakuje motiv procesí, poetické vstupy (které tu však má nehodící se Tříska), zpomalené záběry, ale netěží z toho tolik, jako v Kytici. Ani hudební doprovod (i když nezní vůbec špatně) do filmu pasuje jako hřebík do luku, dále nemotorný výkon představitelky Jarmily (i když pečlivě nalíčené). Jedno ženské tělo pro dva muže je problém. Jarmila ale nebudí pražádné sympatie, protože evidentně si ráda užívá s oběma. Bohužel tady se stala chyba, scénárista Jarmile zapomněl napsat nějakou tu repliku, kterou by nám osvětlila, co cítí (nebo jestli aspoň něco cítí). Buď se jen tak usmívá, nebo klopí zrak, nebo se snaží pózovat, jakoby ji fotili na titulní stranu časopisu Maxim. Já vím, v Máchově díla Jarmila taky nemluví, tak pokud je to záměr, pak herecký výkon Sandry Lehnertové je o to horší, protože výrazově nám neřekne nic konkrétního. Je mi líto, že tak očekávaný počin dopadl průměrně...a ten přesexualizovaný akcent, který by mohl působit dráždivě, má na svědomí leda zjištění, že Jarmila je veselá v rozkroku. Nechci být až moc kritický, Máj má jedno pozitivum (a nemyslím tím Jarmilu H. I. V. pozitiv), a sice diametrální odlišnost od českých hořko-dramatických-poloúsměvných filmů, toho si cením a je mi jedno, jak velký je Máj podle vás kýč. Máj je zfilmovaná báseň, uvědomte si to. Při čtení básní je každá fantazie povolená, od toho tu jsou. Přesto lépe hodnotit nemohu, nebylo by to fér. (03.11.2008)

Překvapivě snesitelné. Kytici se sice nevyrovná, v některých detailech (jednostnost děje, ne úplně doslovný přepis knihy) ji ale výrazně předčí. Příběh by vydal asi na 20 minut, takže bylo potřeba vymyslet vatu okolo a osobně mám pocit, že ta vata funuje zdaleka nejlépe. F. A. Brabec mimochodem sám říká, že chtěl natočit film o tom "...jak Jarmila mrdá". Problém jsem měl opět s divadelním herectvím, znatelným především v první půli, herečtí pardálové, jako Kukura, Javorský, nebo Tříska (ze kterého jde kupodivu místy docela strach) ovšem nemají problém s přirozeností. Ani Stropnický nakonec nedopadl zle, akorát Sandra Lehnertová je tu opravdu kvůli tomu mrdání... :) Největší výhrou je ale pro mě kamera (prý z devadesáti procent čistá ruční práce, jen minimum postprodukcí) a především hudba. Největší risk se stal největším trumfem a hudba Support Lesbiens se opravdu mimořádně povedla, funguje dokonce i ve velice odsuzovaném duchařském intermezzu ( o scénách s klobouky ani nemluvě). Takže akorát režijně to Brabec opět úplně neustál, po Boleru a Krysařovi je to ale každopádně velký pokrok. (11.10.2008)