Gympl
The Can
Réžia:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHrajú:
Tomáš Vorel ml., Jiří Mádl, Eva Holubová, Tomáš Matonoha, Martina Procházková, Lenka Haluzová, Zuzana Bydžovská, Max Kušiak, Tomáš Hanák, Jan Kraus (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Pedantný fyzikár Milan (Milan Šteindler), strnulý češtinár Karel (Jiří Schmitzer), jalový telocvikár Jaroslav (Martin Zbrožek), ekologický učiteľ výtvarnej a triedny učiteľ Tomáš (Tomáš Matonoha), mondénna riaditeľka školy Mirka (Eva Holubová) a ďalší podľa svojich predstáv formujú úbohých študentov na rozpadajúcom sa gymnáziu. A tak málokoho štúdium naozaj baví a zaujíma. Petr Kocourek (Tomáš Vorel ml.) a Michal Kolman (Jiří Mádl) do školy radšej nechodia a keď tam náhodou zavítajú, tak celé hodiny prespia, lebo po nociach kreslia graffiti. To je to jediné, čo ich okrem dievčat skutočne baví. Nebezpečné výpravy na strechy domov, ilegálne prenikanie do útrob metra, dramatické lezenie na komín... Napätie, riziko dolapenia a naháňačky s políciou sú naozajstné, zábavné aj kruté. A tak niet divu, že sa ich bezradní rodičia (Zuzana Bydžovská, Tomáš Hanák, Jan Kraus, Ivana Chýlková) večne stresujú a občas sa v záujme doštudovania svojich nezvedených potomkov spoja s profesormi. (TV JOJ)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 227)
"Vždyť za rok maturujete a nevíte ani, jak se dostat do Zbiroha?" Základní problém teenagerských filmů = teenageři. Neherci jsou prostě neherci a tak se není čemu divit, že moc nehrají. To by se potom mohl kdokoliv jiný stavět na hlavu, ale pocit mírné amatérštiny už se tím nevyžene. Kdyby přeháněli všichni stejně jako představitelé učitelů, neslo by se to ve zhruba stejném duchu a zase by to vypadalo jinak, ale někteří se holt drží zpátky a potom to působí roztříštěně a nevyváženě. Ambice odkrývat problémy mladé generace a zároveň v prvním plánu vyprávět příběh party studentů gymnázia, kteří se věnují malování grafitti, filmu potrhává koberec pod nohama. Líbila se mi ironická i sugestivní kamera i některé hlášky, i když mám pocit, že až budu velká, budu se za to prohlášení možná hodně chytat za hlavu. Hip-hopová kultůra mě neoslovuje, ale sem sedla jak půlka na nočník, občas vytvářela pěkně hypnotickou nebo beznadějnou atmosféru. Moje gymplácká realita vypadá trošku jinak, ale to může být tím, že nejsem z prohnilého velkoměsta, ale z pokryteckého maloměstečka. S postavami jsem se neztotožnila. Tomáš Vorel junior má hezké zuby. A tím bych asi skončila. ()
Scénář: Tomáš Houska, Pavel Nosek, Tomáš Vorel .. Na gymnázium jsem nechodil, hip-hop nemam rád, sprejerům nefandím, ze školy už taky nějakej ten pátek jsem, ale určité stereotypy a problémy školních let jsou, jak vidím, pořád stejně nahovno... Tomáš Vorel se tímto filmem do spousty z nich strefuje, ale svým pojetím nijak neuzavírá nakousnutá témata natož něco řeší. A je to správný přístup - mladistvá blbost často sama vyprchá a většina těchto „extra drsných“ teenagerů stejně pohltí systém a udělá z nich neškodné jedince. Což je někdy škoda - jenže jak dopadnou „ti naši“ se můžeme jen dohadovat. Přesto nebo právě proto není Gympl vůbec špatný. Naopak, mnohé momentky potěší, pobaví, často upřímně rozesmějí. Škoda, že se snímek topí v podivném režijním stylu, který by chtělo více doladit, někdy nepříjemným snímání herců a uši deroucím postsynchronu. Dále a to nejvážněji klopýtá na nevyrovnaných hereckých výkonech či dialozích - obé, převážně výmluvně přesné, sem tam vystřídá pořádná absurdní špatnost. 65%. ()
Tvůrci filmu v čele s Tomášem Vorlem nejspíš doplatili na to, že se plně nerozhodli, zda natočí hořkou komedii ze života, či nadsazenou ujetost alá Sklep. Do reality film nepasuje díky mnoha příliš absurdním situacím (osobně si myslím, že taková paka by se ani na gympl nedostala, i když kdo ví, dneska) a prostředí gymplu zde nefunguje jako zárodek absurdního humoru jako třeba pionýrský tábor v komedii "Pějme píseň dohola". A film (na vkus pana Vorla) moc stojí na hercích, z nichž stojí za zmínku snad jen Zuzana Bydžovská a Jiří Schmitzer. 40%. ()
Měl jsem trochu obavu, že Tomáš Vorel podlehne tlaku doby a pojme Gympl jako rádoby coolovou teenagerskou šaškárnu, která se zařadí do stejné lajny s filmy Karla Janáka. Nu nestalo se a Vorel si udržel statut osobitého tvůrce, jemuž můžou být současné trendy ukradené - on stále klouže na vlně Kouře a předkládá nám zajímavý pohled na současnou školní generaci zabalený do - v tuzemském měřítku netradiční - typicky vorlovské formální slupky. Kdo neměl se starší tvorbou Tomáše Vorla ještě tu čest, bude možná jeho nejnovějším snímkem zaskočený, už proto, že na pohled docela klame tělem. Navzdory názvu se Gympl příliš nezabývá školou a nesnaží se z tohoto prostředí ani příliš těžit, rovněž grafitti tu není ústředním motivem, ale jen určitým prostředkem - zhmotněním dobrodruštví a výkřikem revolty znuděné mládeže bez opravdových možností seberealizace. Gympl stojí postavami i příběhem na hranici karikatury - zobrazuje generaci dnešních středoškoláků vnímanou optikou jejich učitelů a naopak. Ovšem každý tábor zahrnuje i realističtěji vykreslené postavy, s nimiž nemá divák problém sympatizovat a mnohé výroky i situace (jakkoliv byly myšleny v nadsázce) odráží realitu s mrazivou přesností. Tohle pojetí by těžko fungovalo, kdyby nebyl film tak skvěle obsazen - ať už bereme v potaz záměrně přehrávající sklepáky v rolích učitelů nebo Tomáše Vorla mladšího a Jirku Mádla jakožto představitele ústřední dvojice a tahouny filmu. I většina neherců (výjma pana Teličky) mezi zmíněné zapadá, herecké projevy jsou totiž opět pojaty pěkně po vorlovsku na divadelní způsob, což (pomineme-li některé nepovedené post-synchrony) zcela zapadá do zvolené koncepce. Ale bylo by chybou, pět pouze chválu a tvářit se tvůrcum povedlo nelehký koncept polokarikatury udržet vždy pevně na uzdě. Přešlapovaní na hranici realistické výpovědi a groteskní hyperboly se filmu mnohdy bohužel nevyplácí a to zvlášť ve chvílích, kdy se tvůrci snaží ospravedlnit zařazení do komediálního žánru mnohdy křečovitými pokusy o vitp. Některé drobné epizodky lze těžko uhájit před nařčením z nadbytečnosti a bržděním tempa - například nad pasáží se sebeubližováním nebo Petrovou komínovou aférkou jsem si tak mírně povzdechl nad absencí páteřního děje, jenž by film dovedl protáhnout i přes okamžiky, které jsou tam do počtu. Audiovizuálně je Gympl výrazně nadprůměrný (hlavně noční/sprejovací scény jsou zpracovány impozantně) - stejně jako v Kouři si Vorel hraje s barevnými filtry a nasvícením, efektem rybího oka a s oblibou cpe hercům kameru těsně k obličeji. Zkrátka je stále svůj a nepouští se do žádného videoklipového snimání a zběsilých střihů, byť se mnohým filmařům může zdát, že bez podobných postupů by se film o sprejařské subkultuře neobešel. Hip-hopová hudba už moc originálně nepůsobí, zato je zatraceně dobrá a filmu dost pomáhá. Gympl vážně není filmem úplně vybroušeným a odjehleným, ale je zajímavý, zábavný, svojský a v silných místech se dovede zatraceně silně zakousnout formálně i obsahově - a to se počítá. () (menej) (viac)
Nemůžu si pomoct mě se Gympl prostě líbil. I když to není zrovna reálné, že by si žáci tykali s učetelema, tak mě to vůbec nevadilo a hodně dobře jsem se u toho bavil. Duo mladých talentovaných herců Jiří Mádl a Tomáš Vorel s přehledem utáhli celý film a když k nim připočteme Krause, Matanohu, Holubovou či Šteindlera, tak vznikne velmi příjemný snímek a necelé dvě hoďky utečou sakra rychle. Za pochvalu na české poměry určitě stojí solidní střih a hudba....... ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (78)
- Nasprejovanie graffiti na niekoľko vozňov pražského metra stálo asi 100 000 českých korún. (Smok)
- Po akci sprejování metra čekají kluci na Kačerově na příjezd metra s jejich výtvorem. Do stanice prijíždí stará ruská souprava, její zvuk však odpovídá novější repasované soupravě. (Mr.Hudson)
- Rozpočet: 23 milionů Kč. (kohout08)
Reklama