Biela masajka

Film Bílá masajka i jeho knižní předloha je tím nejpokrytečtějším vrcholem přízemnosti konzumní kultury a souvisejícího životního stylu. Po technické stránce nepatří ke špatným filmovým dílům. Katastrofální shledávám obsah, jeho formu i působnost vyznění. Lidská sobecká omezenost je zde vydávána za obraz čisté lásky. Je smutné a nebezpečné, pokud se hlavní hrdince příběhu, kterou je mladá švýcarská obchodnice Carola Lehmann (atraktivní Nina Hoss), přisuzují kladné charakterové vlastnosti s nezištnou touhou po opravdové lásce, která hravě překoná každou překážku. Ve skutečnosti je tato mladá žena rozmazlenou pokryteckou dívkou, která je přitahována živočišnou majestátností a pocitu přirozené ochrany. Přes všechna varování o rozdílnosti kultury se vrhá po hlavě do svého snu, ve kterém silného a necivilizovaného muže přemění k obrazu svému a plnohodnotně ho přiřadit do důvěrně známému kulturnímu prostředí prosperujícího Západu. Aby nakonec zjistila, že kulturně-společenské rozdíly jsou příliš velké, aby se jimi nechala svázat. Utíká od svého životního experimentu a život svého vysněného muže zanechává natrvalo v troskách. Hlavní mužskou postavou je prostý samburujský válečník a pastevec Lemalian Mamutelil (zajímavý Jacky Ido). Z dalších rolí: spřízněná evropská duše Elisabeth (zajímavá Katja Flint), moudrý a praktický páter Bernardo (Antonio Prester), odkopnutý a povrchní bývalý Carolin přítel Stefan (Janek Rieke), laskavá Lemalianova matka (Helen Namaso Lenamarken), či zkorumpovaný vesnický zástupce státní moci Mini-Chief (Nicolas Sironka), Hrdinka se nesnaží překonat rozdíly, chce je změnit! Jak zkázonosné je přesvědčení křesťanského pokrokového světa o své svém jediném správném způsobu života! Jak devastující je konzumní pohled na hodnoty, když každou odlišnou hodnotou opovrhuje a systematicky ničí! Jak nepochopitelné je překrucování skutečných lidských charakterů! (06.11.2016)

Film, který překonal mojí nedůvěru k německé kinematografii, zásluha leží především na knižní předloze. Poměrně dobře natočený, zajímavý příběh ženy, která se rozhodla žít (k mému naprostému nepochopení) v keňské buši. Klidně bych byl i pro zfilmování dalších dvou částí – Zpátky z Afriky a Shledání v Barsaloi, ale raději spojených v jeden film. 70% (05.02.2007)

Nemam nic proti multikulturnim rodinam, tohle uz je ale skutecny extrem. I po delsim premysleni, nejsem schopen pochopit jeji lasku k Masajovi. Zde by mela problem i civilizovana Kenanka, natoz Svycarka... Asi to bude vylizana zenska, ktera si tuto zkusenost zaslouzila, jinak to bohuzel nevidim. Prave skutecny pribeh a prostredi, kde se film odehrava jsou nejvetsi klady snimku. Na drama vsak velice plytce ztvarnene bez vetsich emoci a zvratu. Dobra hudba, na film se divat da, zadny nezapomenutelny zazitek se vsak konat nebude. (17.03.2009)

Ono je na celém tom příběhu zajímavé jen to, jak dokáže ženská zblbnout, pokud se během okamžiku zamiluje do někoho tak odlišného a když je to natočeno tak zkratkovitě, ploše a nezajímavě, jako v tomhle filmu, vyjde vám z toho jen nekonečně dlouhá nuda a Corinne (ve filmu Carola) vypadá jen jako žena, která nedokázala snést, že se její vysněný masajec nedokázal chovat podle jejích představ. (10.04.2007)

Pár let po mezinárodním úspěchu filmu Nikde v Africe vzala další německá režisérka autobiografickou knihu německy píšící autorky a vyrazila do Keni. Příběh, který tam natočila, je ovšem o dost slabší. Vypráví o téměř neuvěřitelné naivitě dívky, která se zamiluje do exota z buše a provdá se za něho. A v místech, kde život ženy nemá ani takovou hodnotu jako život kozy, se nesnaží pochopit místní mentalitu a tradice, ale očekává, že se všichni změní podle jejích přestav. Dobře zahrané, profesionálně natočené, ale možná to mohlo být kratší. (09.10.2006)