Anaraifu

Tři navzájem si cizí postavy, nazvané prostě A, B a C, se sejdou v čekárně před ordinací proktologa. Všechny propadly prázdnotě konzumní společnosti a každá se pokusila zaplnit díru ve svém srdci jinou formou obskurní náhražky. Analife je sice moralizující a transgresivní, ale zároveň se na své postavy dívá s groteskní nadsázkou a sarkasmem. Především se jedná o vizuálně úchvatný experiment plně využívající svobody montáže a výrazu, kterou disponuje počítač. Slogan filmu hlásá: „Veškeré morality jsou pohlceny záplavou obrazů.“ Režisér diváka bombarduje vizuálními informacemi a hypnotickými obrazy, aby vytvořil kritickou paralelu k moderní společnosti. Film je dalším důkazem rovnocennosti digitální filmařiny s uměleckou kinematografií. (FebioFest 2006) (oficiálny text distribútora)