Šťastie na dosah

Tak jsem zhlédl zase další Muccinův snímek, ve kterém si pan režisér vlezl příběhu na záda, nechal ho plynout a zapomněl z nich slézt. Stejně jako tomu bylo ve snímku Sedm životů, i zde se nám v hlavní roli představil Will Smith, tady ale poněkud v opačné úloze a opět herecky kraluje, věřil jsem mu prakticky vše. Scéna ve 2/3 na zastávce se strojem času a dinosaury na mě ale byla už moc sentimentální. Netuším nakolik je příběh či scénář realitě se držící, pravdou ale je, že ve mě v tomto stylistickém podání nevyvolal takové pocity jaké jsem očekával, přesto je to ale dobré. 65% (21.12.2008)

Podle skutečného příběhu…. Chris Gardner je smolař. A vy neustále čekáte, že se to otočí. Věříte. Doufáte. Stejně jako Chris Gardner. Musím poznamenat, že JE HNUS sledovat, jak padá níž a níž. Tolik neštěstí pohromadě se tak často nevidí (ani ho nevyhledávám). Bezradnost a bezmoc umocněná starostlivostí o syna není žádnej romantickej ,,slaďák“. A tak jen optimismus nešťastníka W.Smitha mi dává sílu vydržet, protože se to táhne a táhne. Když konečně přichází chvilka ŠTĚSTÍ, jsem šťasten. A to asi všichni chtěli. (10.05.2008)

Příběh o nezdolné touze a odhodlání je vzhledem k tématu samozřejmě trochu melodramatický, ale ani zdaleka ne tak, jak bych čekala. Snímek nakonec působí překvapivě dobře, není to úplný sladkobolný doják, jen lehce depresivní drama s poměrně dobře namíchanými dojemnými momenty. Velmi silné tři hvězdičky. (09.02.2007)

Tak Will Smith byl fakt výbornej a doufám, že toho Oscara jednou dostane. Navíc to vypadá, že herecký geny půjdou dál v rodině, protože jeho syn Jaden je taky dost dobrej a docela roztomilej na herecký dítě. Jinak mi to ale přišlo docela nudný a způsob, jakým mě chtěl film dojímat každou druhou scénu, protože na tom byl hlavní hrdina čím dál hůř a hůř, mi přišel ke konci už protivný. Škoda. (24.02.2008)

Will Smith hraje slušně, jeho scény se synem jsou výborné a některé momenty jsou, zejména pro táty ve finanční tísni, mimořádně působivé (třeba vystěhování z motelu a noc v metru), přesto jako celek kupodivu zdaleka ne tak silné, jak téma a pověst filmu slibovaly. Místy se "pomalu plynoucí" mění ve "zdlouhavý", některé motivy se zbytečně opakují a spíše než pronášená moudra funguje samotné Garnerovo odhodlání pokračovat navzdory všem ranám osudu. Také on sám zaujme spíše jako otec než snaživý makléřský adept. Pro někoho možná motivační, pro někoho dojímavé, každopádně koukatelné. (23.02.2011)