Rozpoltený

Hleď bezvěrče, jež si tvrdil, že geniální vizionář a režisér indického původu M. Night Shyamalan už je dávno za zenitem. Po sérii komerčně ne příliš úspěšných (ale podle mě vůbec ne špatných) filmů totiž přichází s filmem, který se opět babrá v šíleně zajímavé myšlence a tu zároveň podporuje prakticky naprosto stoprocentní herecký výkon Jamese McAvoye. Nevím, co má Shyamalan v hlavě, když vymýšlí tak náročné náměty, ale musím říct, že to z té hlavy dostává na plátno naprosto úžasně a hlavně ve mně vytváří takové pocity, že podobné bych si sám nikdy nevymyslel. Během tohoto filmu jsem měl dokonce pocit, že sleduju něco, co přepisuje filmové dějiny a o čem se jednou bude přednášet na vysokých školách. Až tak na mě tento film zapůsobil. (22.01.2017)

Herecká exhibice Jamese McAvoye rozpoutává vcelku zajímavý psychothriller, v němž klasické schéma "bezbranní věznění šílencem" nepůsobí vůbec omšele. Nevím, zda 23 osobností není již trochu moc, nicméně něco mě neustále vyhazovalo z atmosféry. Možná to byly trochu zbytečné flashbacky a možná jen moje ospalost. :) Takže obrázek si nejlépe udělejte sami... 7/10 (26.03.2017)

Chápu, že Shyamalanova špatnost už dosáhla zenu a nyní je v něm opět potřeba hledat hloubku, vyšší propracovanost a nějakou filmařskou pravdu, kterou ve všech těch splaškách nalezl. Ale já vidím pořád jen příšerné vedení herců, nadutý a přitom hloupý scénář a úlisnou režii. A na konci jeho filmů se pořád směju. (25.03.2017)

Holt každý máme svoje vzlety a pády a i když mě kolega, se kterým už dlouho můžu cokoli kolem filmu probrat, nazval fanatikem, spíš bych to předefinoval na skalního fanouška, jenž už se nějaký ten pátek k režisérovi, který mu dlouhá léta mluvil z duše, opatrně vrací. Kromě žánru, retrospektivního vyprávění, způsobu záběrování a roli pro Shyamalana mi tenhle film žádné jeho kousky nepřipomíná. Jenomže toto je trochu slepá ulička, protože konec může být brán jako škující pointa, jež mě (a dívám se, že nejenom mě) vedla k úvahám o režisérově dávné úvaze o pokračování komiksového filmu. Největší slabiny snímku vidím v dlouhém představování Kevinovy duše a v katarzi, kterou jsem si představoval trošku silnější. Po Rozpolceném může následovat cokoli, takže se nechme překvapit. (30.01.2017)

Rozhodně zajímavej námět, bohužel nic šokujícího ani pro nepolíbené trailerem. Podle mě je i těch flashbacků už přespříliš, i když je fakt, že mají své opodstatnění: milovníkům růžovoučkejch hepyendů tak díky nim bude v závěru trochu úzko. Hnacím motorem tudíž není režisér, ale sám chameleón McAvoy, kterej si to tady neskutečně dává. Svoje role si užívá podobně jako spratek autodráhu a vám nezbejvá nic jinýho, než čekat, jaká z jeho postav se to vynoří příště. Takže hlavně za něj a za posledních pár vteřin tu čtvrtou hvězdu, přičemž Shyamalanovi vzkazuju, ať se už nadobro drží svýho koryta, protože v tomhle žánru je zkrátka doma. Ehm, a překvapení měsíce? Anya Taylor-Joy má docela velký cecky, což v předchozích filmech úspěšně skrejvala. (70%) (19.01.2017)