Boží zápasník

Vždycky jsem měl rád ujeté komedie, ale Nacho je úplně v jiné rovině. Ujetá, naprosto absurdní a stupidní kravina, která je chvílema "tak moc," že už to není ani vtipné. Jediný podobně zaměřený film je asi "Zoolander." Jack Black vládne celému filmu a bez něj by to vůbec nemohlo vzniknout, bohužel ten jeho sidekick většinou vtipnej není, a to má dost hodně prostoru. Ostatní herci jsou ale skvěle vybraní, třeba ten tlustej kluk je fakt hodně komickej. Hraje k tomu hudba hodně do pohody, ale nedivím se, že má "Nacho Libre," tak nízké hodnocení, jelikož obsahuje humor, který opravdu nemůže sednout každýmu. (22.10.2006)

I přes přízemní a vesměs infantilní humor představuje Nacho Libre filmovou jednohubku na deštivé letní odpoledne, která pobaví. Příběh těží z originálního nápadu a kontrastu zápasnického a klášterního života a šťávu mu dodává zejména zarputilý Jack Black a krásná tvář Any de Reguery. Dvě a půl hvězdičky. (05.05.2012)

Trošku tady nevěřícně zírám, že se to tolika lidem líbilo a ještě více hledím že se i zasmáli. Jack Black se sice nebojí jít do originálních projektů a dodat jim svém charisma, tady ovšem jeho herecký výkon šel naprosto kolem mě. Scénář je naprosto debilní, až je to vlastně k smíchu. Celý film ostatně působí jako takový špatný vtip. (06.02.2010)

Nemám Blacka příliš v oblibě, zato jsem si oblíbil Hesse díky skvělému Napoleon Dynamite... Bohužel Boží zápasník kvality jeho prvního celovečeráku nedosahuje. Což o to, hrdina filmu není nepodobný Napoleonovi, jeho přítel není nepodobný Pedru Sanchezovi, hlavní zápletka "Podivínské zápasy" jsou lehce zvrhlé a freaků je zde možná více než v Napoleonovi (pouliční dvojka, vášnivá tlustoprdka, dračí a jiní zápasníci), nicméně výsledkem je docela nesourodý celek, kde se chvílemi svíjíte v křeči po zemi, jenže pak po dlouhé chvíle sledujete tlachání o ničem. Na závěr přesto musím konstatovat, že pokud bude Hess pokračovat v nastoleném trendu, tak jedině dobře, takových komedií je beztak setsakramensky málo... (14.01.2009)

Celou dobu jsem u monitoru přemýšlela, co to, proboha, je! Jak to režisér, scénarista i hlavní protagonisté mysleli, prostě CO TÍM CHTĚLO TO HEJNO BÁSNÍKŮ ŘÍCT! A taky (a to hlavně) co mi to vlastně, himlhergot, předhodili ke schroupnutí. No, zkrátím to, nevím to dodnes. Zato vím, že se mi ta ztřeštěnost, přes svou jistou předvídatelnost poměrně neotřelá, dost líbila a navzdor naivitě- nebo možná právě pro ni- ve mně zanechala nesmazatelný dojem (06.03.2009)