Dreamgirls

Prvních čtyřicet minut je na čistých 100% - zbytek minimálně "rozpačitý". Ale to je pouze můj subjektivní názor - hudební styl se ve filmu vyvijí (film mapuje přibližně deset let) a ke konci mi opravdu přišlo jakobych poslouchal MTV - písně si jsou podobné - a pro mě...nudné. A možná je to proto, že nejsem vyznavačem RandB. Nejvíce se mi líbilo oněch prvních 40 minut, kde byl styl spíše bluesojazzový... Pak mi přišli trošku rušivé ty "muzikálové" vložky (konkrétně myslím situace, kdy hrdinové skočí z obyčejné konverzace do zpěvu) - podle mého názoru by filmu více slušelo řešit dramatické situace dialogy a ne zpěvem (minimálně by to zkrátilo stopáž). Ale to bych zase chtěl moc - koneckonců je to muzikál - a abych nebyl pořád jen kritický - kamera a výprava je na svém místě, Eddie Murphy exceluje a v duchu jsem si říkal, proč toho chlapa už nenašli dřív - zasloužil by dramatickou roli (jeho pohled ve scéně kdy si chce "šlehnout" je dokonalý). Chtěl jsem dát **** - ale to bych zase nebyl spravedlivý k takovým legendám jako All that jazz, Cabaret, Šumař na střeše - Dreamgirls je u mě ve své podstatě druholigový muzikál, který to prvních čtyřicet minut uspěšně maskuje. 70% (04.08.2007)

Spousta překvapení pro mně. Dynamika v rámci muzikálu už dlouho neviděná. Obrovská porce kvalitního árenbí a soulu k tomu. Role za kterou Murphy určitě malinu nedostane (ten kratičký záblesk charakterního herectví - jeho sólo scéna po jeho posledním vystoupení- škoda toho Murphyho....). A pak ta paní Hudson- ta jakmile otevřela pusu , byl jsem opakovaně zamačkáván do mého gautche. Joj. (27.07.2022)

Na začátku jsem byl nadšený. Krásná R&B hudba. Jenže ta se odbyde ve třech písničkách a pak nastupuje už jen dnešní nezáživný muzikálový škvár zasazený do 60. let. Stane se z toho propagační materiál Beyoncé a tu já nemusim, i když zpívá a vypadá dobře. Dějově jednoduché a pro mě nudné, ale tak je to podle muzikálu no. Jediný Eddie Murphy tomu dodává lesk té úžasné doby. Jeho vystoupení jsou hodně autentická. A celkově jeho postava zdařile tehdejší. -"Miracles happen all the time in the world of R&B, baby." -" What R&B means?" -"Rough and black." -"Mr. Early, you're so crazy." -"Call me Jimmy, baby. Jimmy." (06.07.2009)

Oslava krásy, lásky, vinylu a ženské křehkosti... v muzikálovém kousku, kde tři božské dračice, chycené v pavučině snů amerického show businessu, zpívají jako o život. Bill Condon se vytasil s překvapivě příjemným muzikálem, který se nachází přesně veprostřed mezi Hairspray a Chicagem. Condon hezky klouže po povrchu a tančí mezi styly, ale téměř žádné postavě se mu nedaří dostat pod kůži a to ze všech zůčastněných činí jen loutky rozestavěné na šachovnici historických událostí. I přes tento fakt je to ale podívaná velice příjemná jak pro oči, tak hlavně pro uši. 8/10 (02.01.2010)

Film o aroganci, závisti, lidské pošetilosti a o zpívání. To jsou Dreamgirls. Trio, které mohlo mít vše, jenže chamtivost a nafoukanost jim jejich budoucnost přetrhali. Nejvíce je to pocítit v postavě Curtise Taylora, který od začátku překypoval optimismem a v závěru, když se z něj stal arogantní snob, máte sto chutí mu jednu třísknout. O Dreamgirls jsem toho hodně slyšel. Dokonalé písničky, výborné herecké výkony (viz. Oscar pro Jennifer Hudson) a nálada, kterou milovníci R´n´B uvítají s otevřenou náručí. To všechno film plní na 100%, jenže k té dokonalosti něco chybí. Překotný děj přes srdce přenesu, ale občasné klišé scény už ne. Chápu, že takové filmy o hvězdách bývají, jenže u Dreamgirls je to až moc patrné. Každopádně obrovská spokojenost a o Jennifer Hudson se jednou bude psát na titulních stranách novin. Ať už jako o zpěvačce (lepší hlas jsem ještě neslyšel) a nebo jako o herečce (na dubut nadprůměrný výkon= Oscar více než zasloužený). (06.01.2008)