Občan pes

Nejsem daleko od absolutní spokojenosti. Švihlé dostatečně, nápadů sedm milionů, jen ta hlavní hrdinka byla tak otravná a závěr tak přeslazen. Ale jsou to drobnosti. Většina filmu je velká jízda s haldou věcí, které jsem nikde jinde neviděl. Asijská kinematografie prostě je jiná a Občan pes je toho krásným příkladem a měl by být v jejím vzorníku pořádně vidět. Výkřik do tmy: Bezdomovec a Ghost Rider jsou nejlepší postavy. (11.03.2012)

Možná vidět to jindy, asi bych dala 5*, tilmu se nedá nic vytknout, vizuální stránka dokonalá, fantazie a nápady nemají chybu, prostě jeden z filmů, kvůli kterým to filmové šílenství podstupuji. Co pro Thajsko znamená v symbolickém smyslu pes nevím, takže mi možná základní pointa ušla, ale vůbec to nevadilo... (25.06.2008)

Moc milý, snivý, roztomilý film. Vzpomněla jsem si nejen na Amelii, ale hlavně na Nauku o snech. Thaisko je nám možná až příliš vzdálené, než abychom mohli dostatečně ocenit hloubku a krásu tohoto snímku, proto dávám o hvězdičku méně než právě u Nauky. Ovšem přesto jsem z kina odcházela s úsměvem na rtech a hezkým pocitem. (22.04.2007)

S thajskou kinematografií velké zkušenosti nemám, k dnešnímu dni jsem viděl jen dva horory a právě Občana psa, který mě ale utvrdil v tom, že Thajsko jde ekonomicky nahoru a v zemi vzniká dostatečně vzdělaná početná vrstva diváků nekomerční produkce. Občan pes se totiž klasickým šablonám komerčně úspěšných žánrových postupů vzpírá a připomíná festivalové úlety evropských tvůrců. Zkombinujte fragmentičnost a ironický nadhled Tatiho filmů, vizál Terryho Gilliama a poetiku plus surrealističnost Jeuneta, přidejte budhismus a místní kulturní tradice, no a máte Občana psa. Je to hříčka, ve které nejde o děj, ale o pocity, které ve vás dění na plátně vyvolá. Úsměvný příběh venkovana, který odešel za štěstím do velkoměsta a po řadě peripetií ho objevil v podobě naplněné životní lásky k půvabné dívce. Řada funkčních a originálních gagů, jako když se hrdinova babička věrná budhistické tradici v novém životě převtělí do, no zkuste hádat čeho. Tahle kombinace mi sice sedla a neváhám jí přidělit 80 % celkového dojmu, jenže není to opravdu film pro každého a bude vyhovovat nejspíš fanouškům výše zmíněných tvůrců. (21.11.2010)

Z Citizena přímo čiší, že autoři se snažili natočit něco, co je za každou cenu originální. Je tam fajnovej počet fakt dobrých nápadů, ale dohromady je to jen slepený. Nejen že je film vpodstatě povídkovej, ony ty povídky spolu vlastně ani moc nesouvisí a ke konci už jsem jen seděl a čekal, co se stane dál. Nic mě nenutilo vymýšlet souvislosti a předpovídat. Stojí za to to jednou vidět, ale ten násilnej humor bych podruhý asi nevydržel. (14.04.2007)