Ako som spoznal vašu mamu

Jak miluju Přátele, tak tenhle seriál mi je v tom nejlepším slova smyslu připomněl. Opravdu podařený, vtipný sitcom s postavami, které si musíte zamilovat. Navíc netradiční forma vyprávění a v mnoha dílech skvělá práce s různými, navzájem se doplňujícími a vysvětlujícími časovými liniemi perfektně funguje. (24.03.2008)

Celkem funkční sitcomový humor bohužel kazí postavy, které přesně vystihl uživatel Radek99. Tak unikátní sbírku maloměšťáků v rozpuku věku člověk jen nepotká a lze se jen domýšlet vzhledem ke známému faktu, že člověk se obvykle mění jen k horšímu, kam až to ve svém snobství a měšťáckém pozérství ke stáru dopracovali. Po shlédnutí tří dílů jsem zatoužil přidat se k pankáčům někde v kanálu a to si vzhledem ke svému věku a rodičovskému postavení nemůžu dovolit. Takže s tímhle seriálkem jsem udělal rázný konec.:-) Celkový dojem: 40 %. (11.03.2011)

Spoilery: Podle mě osobně přeceňovaná a nehorázně nevyrovnaná moderní kopie Přátel (s obdobně silným castingem? Možná, uvidíme). Jsou tu výjimečné momenty, díly, kdy jsem umíral smíchy, ale stejně tak tu je velké množství toho, co mi nesedlo, nepřišlo vtipné a v čem mi seriál přišel (jako většina ostatních amerických) přetažený svou délkou/počtem sezon. Třeba taková poslední sezona prostě není skvělá a ten nápad, jeden svatební víkend roztáhnout na 23 (24) dílů je pro mě prostě jen odrazem celkového pohledu na seriál. Vrcholem byl konec. Do poslední pětiminutovky jsem měl chuť tomuhle seriálu dát o hvězdu víc, napsat vlastnoruční poděkování autorům a se slzou v oku si říct, že aspoň někdo v tomhle televizním světě "má koule" na pořádný konec (a to pro mě ten no-happyend prostě byl, stejně jako smrt matky, stejně jako konec legen-robin-barney-dary manželství... tohle ve mě vyvolalo emoce, tohle byl TEN konec). Bohužel, poslední pětiminutovka to poslala pro mě osobně zase tam, kde to bylo. K nevyrovnanosti. Díky, tak třeba zase někdy. (05.04.2014)

Začalo to jako skoro plnohodnotná náhrada za jinou legendární partičku z New Yorku. Kousek naivního romantika má v sobě každý, takže příběh Teda Mosbyho lehce zaujme a čekání na matku je minimálně ze začátku inovativním lákadlem. Hlavní hvězdou je však hláškující Barney, provádějící jednu šílenost za druhou. Celé to slušně šlape ještě v páté sérii, i když občasné sci-fi prvky, které nevychází ze zkresleného vyprávění, jsou dosti rušivými momenty a navíc jich v dalších letech přibývá. Od šesté série se začne hrát na vážnější notu, což mi z počátku nevadilo, jenže to jsem nevěděl, kam to celé spěje. Z větší části šlo o zbytečnou vatu, do které můžeme zařadit i Tedovy přítelkyně, viz Zoey, z které mohli udělat slečnu dokonalou, ale nakonec z toho byl jeden z nejméně romantických a nejzbytečnějších televizních vztahů vůbec. V posledních třech sériích už pak šlo o scenáristickou křeč. Zábava to nebyla ani za mák a jen se recyklovaly úspěšné koncepty z minulých sérií jako Slap bet, Playbook a Intervention. Z Robin udělali asexuální, uřvanou krávu, která ani ve 30 absolutně neví, co chce a její stylista musel být transsexuál na koksu. Otravní začali být i Marshall a Lilly. Samotná matka sice byla kouzelná, ale závěrečná pointa, kterou jsem jako mnoho dalších prokoukl už během pár náznaků v osmé sérii, byla celkem sviňárnou na věrné diváky a to nejen kvůli dosti buranskému způsobu, kterým to celé rozsekly Tedovy povedené děti. 1. - 3. série: 90%, 4. série: 85%, 5. série: 80%, 6. série: 70%, 7. série: 65%, 8. série: 60%, 9. série: 55%. (25.12.2009)

Ted Mosby, Barney Stinson, Marshall Eriksen, Lily Aldrin a Robin Scherbatsky. Ústřední postavy sitcomu, který se velmi rychle stal "legen-počkej si-dární" záležitostí a to nejen díky sympatickým charakterům, ale také formě, jíž je příběh vyprávěn. Samotný námět o tom, jak hlavní hrdina poznal matku svých dětí, je poutavý, avšak nabízí se tu úvaha, zda není 9 sérií zbytečně moc. Kvalita dílů je dosti proměnlivá a zejména v poslední sezóně je celá řada epizod, které jsem dokoukal jen se sebezapřením. Naštěstí většinou pak následovaly díly, jež přinášely něco převratnějšího a poutavého, což mě stále udržovalo v pozoru a nevynechal jsem z s09 žádnou část. Pochválit musím jak zpracování, kdy se často cestuje časem do více či méně vzdálené minulosti a budoucnosti, tak také herecké výkony všech hlavních postav, zejména Barneyho, Teda, Lily a Marshalla. Ano, správně, Robin mě příliš nenadchla. Občas byl seriál na můj vkus až příliš upištěný, uječený a přitažený za vlasy, ale jako celek fungoval dost dobře - i proto jsem u něj vydržel do posledního dílu. Úplně nejvíc musím pochválit ty scény, jež v sobě měly velkou dávku emocí, kterou umocňovala lyrická klavírní melodie na pozadí. Svým způsobem HIMYM zaujme též tím, co mám na sitcomech strašně rád - jednak se sžijete s postavami a stanou se pro vás takřka druhou rodinou a dále na vás dýchne jakousi pohodou, např. v baru u McLarena. Na plný počet hvězdiček u mě tento seriálek není, avšak při jeho sledování jsem zažil příjemné chvíle, na něž budu rád vzpomínat i díky svrchu uvedené sestavě. Často se HIMYM přirovnává k legendárním (bez "počkej si") Přátelům, dokonce se nazývá "Přátelé 21. století", avšak já mám na to jednoznačnou a krátkou odpověď (mám i delší, o kterou vás také neochudím), kterou si vypůjčím od kamaráda a uživatele riggsik, jenž mi řekl "Přátelé 21. století jsou Přátelé". Souhlasím. Friends jsou nadčasový seriál a mají co říci i dnes. Tečka. Delší odpověď pak bude z mé strany obohacena jen o to, že jisté podobnosti se zmiňovaným kultovním sitcomem tu jsou (nejen ta, že je o skupince přátel, která spolu různě bydlí, páruje se, schází se v nějakém podniku, ale také mnohé dílčí zápletky). Co se týče samotného konce seriálu, tak často diskutovaného konce, můžu říct, že pro mě byl poměrně rozčarováním. Menší SPOILER: To, kdo se objevil jako "matka" mi nevadilo, ale jak s touto postavou naložili v poslední epizodě a jak se vše uzavřelo, to mě poněkud zklamalo, podobně jako manželství Barneyho a Robin. Očekával jsem to trochu veselejší. Na druhou stranu je snad také fakt, že tvůrci patrně během psaní seriálu dospěli a tudíž je finále jejich počinu trošku temnější a bez typického happy-endu. (20.04.2017)