Cesta do New Yorku

Když žijete hudbou nemáte jinou možnost než dát plný počet. Toto je, jak psal Anthony, pohádka, s úžasným hereckým výkonem Freddieho Highmorea. Pokaždé když se začalo na něco hrát, dostal jsem takovou husí kůži a všechno ze mě spadlo. Kdyby jen za AUGUST'S RHAPSODY, nebo každý moment, kdy se August dotkl jakéhokoliv hudebního nástroje, tak si to zaslouží 5* / 100% Vítej nový člene mé "TOP 10" (19.07.2008)

Bože, to je neuvěřitelná pohádka! A ten malý génius s dolíčky a šťastným úsměvem mi uloupil kus srdce! To je ten důvod, proč se dívám na filmy - pro ten moment, kdy se ze souhry náhod zastavuje dech, kdy se téměř rozplynu v hudbě a kdy trnu hrůzou, aby se ta krása, dříve, než dospěje k závěru, nějakým necitlivým zásahem neposkvrnila. Bála jsem se zbytečně, mé souznění s příběhem nebylo přerušeno až do závěrečných tónů, ve kterých byl zakletý celý Augustův život. Podotýkám, že jsem nebyla na něco takového připravená, výběr filmu byl čistě náhodný, nečetla jsem ani obsah, což způsobilo totální šok, a náhle jsem pochopila, že když ruka kouzelníka (v tomto případě kouzelnice) sladí všechny filmové kýče v jeden, není krásnějšího balzámu na duši! (24.02.2012)

Po dokoukání filmu jsem si musela jít vyčistit zuby a osprchovat se, protože mi cukr z přeslazeného, pateticky kýčovitého snímku nejen skřípal mezi zuby, ale doslova tekl ze všech možných otvorů i pórů. Moderní variace Olivera Twista naštěstí má své klady: krásnou hudbu, dobré herce a zvláště toho klučinu v hlavní roli, co skutečně dokázal přes obrazovku předat moře silných emocí. Jsem naměkko z Vánoc, mít volno a nehákovat víc než týden je vskutku dojemná událost, tak přihodím i čtvrtou hvězdičku. Ale s odřenýma strunama, Auguste Rushi, bohů ze stroje bylo moc a kýč to byl jak keramické pokladničky ve tvaru prdelí s ušima! 70% (28.12.2010)

Několikrát jsem si v průběhu filmu říkal, jak je to vše krásně a očekávaně načrtnuté a násilně tlačené vstříc finálnímu setkání, jenže pak se náhle událo ono přenádherné romantické vyvrcholení a já všechnu tu lásku, pozitivní náladu i dobré filmařské úmysly nasál do takové míry, že stejný příval opačných emocí by mi zcela jistě způsobil smrtelnou depresi. Milý malý příběh, vhodný nejen pro lidi posedlé hudbou v jakékoli podobě, ale také pro nás zaryté idealisty, kterým originální znázornění neporazitelné lásky nepřestane v hollywoodských filmech nikdy dělat radost. A v neposlední řadě více než vhodné pro obdivovatele andělské Keri Russell, v jejíchž očích jsem se za celou dobu utopil aspoň dvanáctkrát... 85% (12.08.2014)

Tak asi takhle… Vím, že na romantickou noc s panem osudovým se nezapomíná, přesto neznám ženu, která by v naprostém osamění strávila následujících deset let. Vím, že dítě, které v životě nevidělo klavír, za něj nesedne se správným držením zápěstí a ukázkovým prstokladem. Vím, že po několikaleté pauze není nikdo schopen nastoupit na pódium a podat vynikající výkon. Ano. To všechno vím. Scénáristé hulili buď málo, nebo moc. Ale ono je to v podstatě jedno, neb se to přes všechny nedostatky překvapivě povedlo! Tedy v rámci žánru „kouzelná pohádka“. Zbavím-li svůj mozek myšlenek a přebytečných informací, nechám-li se unést nádhernou hudbou a odzbrojujícím úsměvem malého špunta, se slzou v oku budu sledovat sirotkovy nesmělé krůčky a z celého svého srdce mu přát, aby ho mamka s taťkou sevřeli v náruči… (26.11.2014)