Skrytá identita

Já těm novějším filmům Martina Scorseseho nějak nemůžu přijít na chuť. Tohle je taková užvaněná kriminálka, kde se snad všechny postavy chovaj dost podivně. Navíc tak od půlky jsem se v tom už začal ztrácet a v podstatě jsem to dokoukal spíš silou vůle. Kdyby v tom nehrál Jack Nicholson, tak to asi ani nedokoukám. (05.02.2022)

"Už se nemůžu dočkat až ti do toho úsměvu šlápnu." Já jsem býval policajt, který se infiltroval do gangu, který mě pak vyslal infiltrovat policii a od té doby se udržuju ve fázi pernamentního zmatení. To se hlavním postavám tohoto snímku stát nemůže, protože skrývat pouze jednu falešnou identitu není tak složité. Nicméně mě to celkem bavilo rozmotávat, chvílemi mě to i napnulo, ale přesto mi tam něco chybělo. Nevím přesně co, ale sex Homera Simpsona s mámou Škopkovou to určitě nebyl. (25.10.2017)

║Rozpočet $90miliónov║Tržby USA $132,384,315║Tržby Celosvetovo $289,847,354║Tržby za predaj DVD v USA $151,072,192 //počet predaných kusov 7,793,065║ Martin Scorsese a jeho ďalší film z celým zástupom známych hercov je ďalším skvelým počinom ale na to aby som ho uznal v tak ospevovaný a oceňovaný film ako v konečnom výsledku je, mi tam ešte dosť chýba k dokonalosti. Príbeh nie je až tak silný aby dokázal naplno upútať na danej dĺžke, rovnako tak aj postavy by potrebovali lepšie vykreslenie, najviac zapasovala postava hraná Markom Wahlberogom, Matt Damon a Leonado DiCaprio mi prišli mierne plochý. /videl v kine: 80%/ (12.01.2007)

Skvělý počin Martina Scorsese. Hvězdami se to ve filmu jen hemží. Precizně režisérsky zvládnutý film z prostředí dnešní mafie a tajné policije. Konec byl pro mě trochu překvapující, přece jenom nečekal jsem, že se všichni navzájem postřílí. Oscary za film, režii a scénář jsou podle mého ve správných rukou. Mohu jen a jen doporučit.... (01.12.2007)

(1001) Tohle je film doslova a do písmene z minulého století, jak tématem, tak zpracováním. (A protože nebyl vyroben v minulém století, tak to je špatně, jen pro upřesnění.) Z nějakého důvodu jsem ten film hned po jeho uvedení strašně nenáviděla a z nějakého důvodu jsem se na něj potom tak alespoň jednou ročně dívala, abych přišla na to, proč ho tak strašně nenávidím a také abych pochopila, proč se tak líbil kritikům (kromě toho, že si Akademie řekla, že je na čase, aby Scorsese aspoň jednou tu cenu dostal a na filmu samotném vůbec nezáleželo). Při letošním pravidelném sledování mě "the faithful departed" nachytali při nějaké vstřícné náladě a konečně jsem ocenila tu roztomilou infarktovou hru, kterou předvádějí pánové Leonardo a Matt. (Ačkoliv největší místečko v mém srdci si překvapivě ukradl Marky Mark.) A taky jsem konečně pochopila, co mě na tom filmu tak šíleně iritovalo, a je to samozřejmě postava Jacka Nicholsona. Nicholson tu postavu snad někde popsal jako "inkarnaci čistého zla", jenomže to mu vážně musí strašit na věži, pokud se tak v tom filmu doopravdy vidí. Nejenže jeho buranský mafián dostává o mnoho víc prostoru, než ta postava skutečně potřebuje, ale hlavně působí jako karikatura z úplně jiného žánru a rozhodně ne jako nejzlejší zlo. V porovnání s koncentrací svých kolegů působí vysloveně směšně a to rozhodně nikoliv v dobrém slova smyslu. V souvislosti s tím si taky myslím, že zařazení prologu nebylo nutné, protože se zbytkem filmu a jeho pointou má pramálo společné. A jakmile jsem si tohle uvědomila, cítím se osvobozená a už tento film doufám nikdy neuvidím. (Ale budu se teď muset podívat na ten hongkongský originál, protože chci vidět Andyho Laua a Tonyho Leunga, jak se častují nenávistnými pohledy.) -"Maybe. Maybe not. Maybe fuck yourself." (29.07.2018)