Match Point - Hra osudu

V pár scénách je Scarlett Johansson opět nádhernou ženou s bujným poprsím a krásnými vlásky, bohužel tomu tak není po celý film a s ubíhajícím časem se z ní stává jen obyčejná notorická žárlivka. Jonathan Rhys Meyers hraje chlapa, který je neskutečný slaboch a nezaslouží si, aby o něj taková dívka jako je Scarlett opřela kolo. Avšak Woody Allen svět vidí jinak a podle něj štěstěna přeje těm špatným. Film se snaží být dramatický i když v celé první půli k tomu není jakýkoliv důvod. Z letmých pohledů se stává zamilovanost , z ní se stává posedlost a přesto posedlý muž je hlavním hrdinou a člověkem, kterého se Allen snaží vidět jako chudáčka a s tím já prostě nesouhlasím. Postavy se chovají neskutečně stupidně a místo toho, aby je vedli jejich pocity je vede pocit scénáristy. Allena nemám rád a i přes změnu žánru pro mě zůstává nudný a obyčejný. (18.02.2007)

Na čí straně bude míček ( štěstěna ) tentokrát? Woody Allen je mistrem vztahových fabulací z nichž vystavuje chytře promyšlené příběhové konstrukce. Co na tom, že se vývoj dalších událostí dá odtušit už z první půlhodiny. S postavami si hraje jako s figurkami na šachovnici nebo ještě lépe jako s loutkami na divadelním jevišti operního domu - do něhož je pasován Londýn coby pódium na němž se odehrává lidské drama. Dějství 1. - Stvoření dokonalého milostného čtyřúhelníku, z něhož dva aktéři nemají o existenci tohoto tělesa ani potuchy. Hlavním středo-bodem není ani láska nýbrž chtíč. Chris je upachtěnou a snaživou existencí, který rozehrává nebezpečnou hru. Je vynikajícím manipulátorem, sebestředným a chladnokrevným hráčem jdoucím si tvrdě za svým. Konfrontován s podobně laděnou Nolou. Jejich charaktery se dokonale doplňují, byť se Chris zapletl s Chloe a Nola s jejím bratrem Tomem. Sourozeneckou dvojicí, která si na nedostatek financí nemůže stěžovat a požitkářsky si užívají života. Intermezzo - Čtyřúhelník je během krátké chvilky přetransformován v klasičtější trojúhelník. Dějství 2. - Z věcí se začínají stávat jen mechanické úkony, ztrácejí a atraktivitě a je třeba vyměnit hračky a dodat životu nový impuls. Rozčarování z nudné šedi zazobaného života a ztráta atraktivnosti sexu jako chvilkového potěšení namísto něhož se vynořuje jen rutinní snaha o početí dítěte. To vše naštěstí vynahrazuje Tomovi Nola ale jen do doby než se i z ní stane jen pouhá vata vyplňující dlouhé chvíle. Tomovi neurotické stavy úzkosti a stísněnosti v práci, kdy nemůže dýchat jsou jen posledními hřebíčky do rakve. A řešení je přitom tak snadné. Match Point si pohrává s lidskými charaktery podobně jako snímek Closer, který je mi ale bližší. Jaký tedy natočil Woody Allen film? Pro někoho stvořil perfektní mozaiku lidských charakterů. Pro ty ostatní jen další nudnou báchorku umocněnou nepříjemným střihem, který nenechá doznít ani operní vsuvky. Jsem rád, že jsem v té první skupině. 8/10 (26.12.2008)

Woody Allen a jeho pocta, tentokrát Dostojevskému, ovšem trochu (zcela) jinak. Na Londýn a klasiku, vyměněnou za obvyklý New York a swing se zvykne během pár minut. Hodinu a půl se odbývá, dalo by se říci, tradiční Allenovské pitvání vztahů, svody a úskalí lásky, milostný trojúhelník a pod. V závěrečné půhodině přichází Woody se svým oblíbeným Fjodorem Michajlovičem naplno v poctu jeho "Zločinu a trestu". Neustále jsem si říkal, jak se mu to asi podaří vypointovat !? Přiznám se, že tohle jsem nečekal. Na takhle odzbrojující pointu jsem ani nepomyslel. Hodně tomu dopomohly přesvědčivé herecké výkony Jonathana Rhyse Meyerse, s jehož postavou jsem se dokázal ztotožnit a blonďaté sexy ďáblice Scarlett Johansson. "Match Point - Hra osudu" potvrzuje, že Woody Allen je vyzrálý filmař, který pořád umí. 95%. (26.12.2008)

Scénář: Woody Allen .. Match point mi přišel nemastný neslaný. Scénář rozpracovává tak neoriginální zápletku o milostném trojúhelníku, že jsem neustále vyhlížel tu chvíli, kdy už se ukáže nějaký nový, neotřelý prvek. Když pominu okolím dosti kritizovaný závěr, nic takového jsem tam nenašel. Pokud ale závěr vezmu v úvahu, musím přiznat, že právě několik posledních minut ostře vystupuje z předešlého průměru a nechybí jim napětí, zvrat, překvapení, kdy je divák tahán jedním směrem a vzápětí se situace vyvíjí zcela opačně. Pravda, je to vykonstruované, ale oproti zbytku se alespoň děje něco zajímavého a slouží to pointě. Woody Allen je opět silně moralizující, ovšem bez svého typického humoru a tím vlastně neukázal nic originálního. Je dobře, že v obsazení vynechal sebe, mezi těmi mladými by působil dosti rušivě. Apropo herci, Scarlett Johansson se do role neskutečně hodí, její sexy aura a vyzývavost přímo dráždí a Jonathan Rhys-Meyers si nezaslouží nějaké výrazné negativa. (27.04.2006)

„Zařídíš se velmi dobře, dokud to nepokazíš.“ – „A čím to pokazím?“ – „Tím, že po mně vyjedeš.“ Match Point mě sice dostal už napoprvé, nicméně při opakovaných zhlédnutích si jenom potvrzuju jeho kvality a patřičně si ho vychutnávám, ať už to při konečném notně hořkém a cynickém rozuzlení vyznívá jakkoliv. Užívám si výborné herecké výkony filmových sokyň Scarlett a Emily, Woodyho vystavění příběhu (téměř neustále přítomné dusno, vášeň/jiskření i napětí způsobené „tancem“ na tenkém ledu), tvůrcovu škodolibost a hru s divákem (který fandí záporákovi), ale úplně nejvíc hlavního (anti) hrdinu. To, že si s ním Myers výtečně poradil, je jedna věc, ovšem hlavně mě čím dál víc fascinuje psychologie této postavy. Ta slušnost, úlisnost, přizpůsobivost, postupné získávání si pozice na výsluní, na oko podřizování se okolí. Na druhé straně skrytý instinkt lovce, drzost, ambicióznost, sebedůvěra, ledový klid (vychýlený až při „akci“), proměny svědomí a malé, nenápadné náznaky odporu, vlastních plánů a vůle (s postupnou gradací). Jako jediný menší zápor vidím postavu policejního vyšetřovatele, zvláště jeho „wtf“ probuzení (naštěstí taková „noční scéna“ či hození prstenu na něj vcelku nechávají zapomenout). 5*, vždy mě potěší, když Woody předvede jistou ruku i v nekomediálním žánru. (03.07.2009)