Réžia:
David OndříčekKamera:
Richard ŘeřichaHudba:
Jan P. MuchowHrajú:
Marek Taclík, Klára Issová, Ladislav Mrkvička, Jaromír Dulava, Jaroslav Plesl, Dita Zábranská, Jaroslav Rudiš, Kamil Halbich, Igor Chmela, Tatiana Dyková (viac)Obsahy(1)
Asi třicetiletý portýr v hotelu Ještěd, v městečku na česko-německo-polských hranicích, vede samotářský život plný frustrací a podivných rituálů. To je Fleischman, nesmělý introvert a vášnivý amatérský meteorolog. Přehled o počasí v minulosti i budoucnosti je také tím, o co se v životě může opravdu opřít. Fleischman taky miluje novou hotelovou servírku Ilju, která však chodí s Patkou - číšníkem, který prodává HappyLife, americký prostředek na všechno. Aby překonal nudu, pomáhá starému sudetskému Němci vrátit popel jeho spolužáků na místo, kde se narodili a tajně staví balon, který ho konečně odnese za hranice města, kde v životě nikdy nebyl... Grandhotel je příběhem o lásce, samotě, nejistotě, frustracích a touze splnit si své sny, ale i o obavách z toho, co se stane, až se to podaří. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (391)
Na film jsem dostal doporučení, ale moc mě to nenadchlo. Ze začátku mi to přišlo docela dobrý, ale tak po půl hodině si řikám, že se to pořád nějak nerozjelo a děj se nikam neposunul. Co jsem viděl filmy od Davida Ondříčka, tak ono to všechno bylo dějově dost o ničem. Ale zatimco třeba u Samotářů jsem se opravdu zasmál a u Šeptej to zase zachránila muzika a atmosféra, tak tady těch vtipnejch míst zase tak moc nebylo, atmosféra žádná a minimalistická hudba od Muchowa tentokrát taky nic moc. Celkově ten film neni úplnej průser, dá se na to koukat, ale zároveň taky nic, co bych musel vidět znovu. Slabý 3 hvězdy. ()
Klára Issová v dobách, keď bola ešte k svetu a Taclík nápadne pripomínajúci Lišku z Návratu idiota. Inak humor skoro žiadny a hĺbka príbehu mne ukradnutá. Film je orientovaný tak poeticky, má teda svoju umeleckú hodnotu, ale nikdy vo mne nevyvolal ani závan kultovosti, či niečoho, na čo si človek aj po rokoch spomenie. ()
Ondříček si vybral slabší chvilku, ale v rámci české produkce se stále jedná o slušný průměr. Osazenstvo Grandhotelu je znovu z ranku exotů, postavy však moc zajímavé nejsou. Ondříčkův osobitý režisérský rukopis je tak možné vidět jen na padnoucí hudební složce a stylových tazích kamery kolem Ještědu a jeho ikonického vysílače. ()
Grandhotel je přesně ten typ filmu, po kterém bych chtěl být podivínským meteorologem na Ještědu, mít zvláštní zájmy, nemoci nikdy opustit Liberec, zkrátka mít svůj bezrozporný svět. Tenhle pocit mám na filmech snad vůbec nejradši. Zároveň si ale uvědomuju nereálnost takové touhy, protože Fleischmanem (a ani žádnou jinou filmovou figurkou) se nemůžete stát, tím prostě musíte už být. Taky mám rád Jaroslava Rudiše včetně jeho cameo role. ()
Další česká óda na malost, ale k čemu je Ještěd s mraky? Když smysluplně se tu rozehrává jen Ladislav Mrkvička a Jaromír Dulava? A přitom ani jeden z nich není Schmeling... A co to cameo Tatiany Vilhelmový? Jinak se unudím nad neživotností nahoty Kláry Issový a nechtěně retro působícími interiéry hotelu. Fascinující je vystřižená linie s Vandou Hybnerovou. ()
Galéria (28)
Zaujímavosti (16)
- Snímek se natáčel přibližně tři měsíce v Liberci. Po dotočení scén se filmaři přesunuli do Pražských filmových atelierů Barrandov dotočit některé akce. (EMMY)
- Hudbu Jana P. Muchowa nahrála skupina Kuličky štěstí. (sator)
- Ve chvíli, kdy konspirativně Fleischman (Marek Taclík) rozprašuje popel zemřelého, zní skladba „Ich hab' an dich gedacht“ z filmu Tango Notturno (1937), kterou nazpívala tehdejší filmová hvězda Pola Negri. (sator)
Reklama