Grandhotel

"Kam to bude? - Kamkoliv. - Takže Varšava, 830,- Kč." Tak nakonec na to došlo. Já jsem se zasmál. Došlo k tomu však jen jednou a to u snímku, který se honosí čistokrevným označením komedie, není žádný velký důvod k vypouštění rychlých špuntů. Ještěže to občas zachraňovaly záběry na Ještěd či z Ještědu a nadržený recepční Jégr. Se samobrusičem Fleischmanem totiž moc zábavy nebylo, i když jeho zasílání upozornění na chyby Rosniček do televize nebylo špatné a každodenní vyhazov z práce taky neměl chybu. Ale u komedie bych se fakt chtěl zasmát a v tomto směru mi personál Grandhotelu evidentně nehodlal vyjít vstříc. (22.12.2016)

Ondříček si vybral slabší chvilku, ale v rámci české produkce se stále jedná o slušný průměr. Osazenstvo Grandhotelu je znovu z ranku exotů, postavy však moc zajímavé nejsou. Ondříčkův osobitý režisérský rukopis je tak možné vidět jen na padnoucí hudební složce a stylových tazích kamery kolem Ještědu a jeho ikonického vysílače. (15.03.2024)

Ďalší Ondříčkov "cool" produkt, avšak druhý Samotári sa ani zďaleka nekonajú. Technicko-vizuálnej stránke je málo čo vytknúť, to je fakt. Postavy sú špecifické, prakticky nikto tam nie je normálny- čo je fajn, no nepredýchal som tie umelé dialógy "akože o niečom". Nie je to zlé, je to však len na jedno použitie. (18.06.2007)

„Kdybys večer někam chtěla jít…tak si vem pláštěnku, bude pršet.“ Pro mě osobně jde o Ondříčkův žánrově nejproblematičtější film. Jistě, v základu to je tragikomedie, dostatečně vtipná (i když méně než jindy v porovnání se standardem režiséra) a také mile„posmutnělá“, ovšem místy se tu objevují až překvapivě vážné scény, které byly podle mě zbytečné (třeba takový Franzův odchod ze scény), přitom některé z nich stačilo jen odlehčit. A také je tu vyšší koncentrace hlušších míst (nejdebilnější je pasáž v kuchyni). A to je škoda, protože tyhle detaily to všem těm kladům Grandhotelu kazí. Myslím jimi tu nezaměnitelnou atmosféru (spolu s hudbou a pěknými záběry), řadu vtipných scén (revizor, sedačka, popelnice, obchoďák, nemocniční čekárny, tykání) a hlášek, stejně jako vcelku fungující romantickou linku (nejvíc se mi líbila ta momentka se zvířaty, přišla mi nádherně přirozená) a v neposlední řadě casting a postavy (vydařili se zejména hajzlíci Dulavy a Plesla, no a samozřejmě Taclíkův nesmělý podivín). Vychází mi to ještě na slabší 4*, ale docela „fousově“. „A fakt je to i na mravence?“ – „No jasně, to je úplně na všechno. All in one.“ (08.08.2015)

Co tohle jako prostě mělo bejt? Nebo proč to mělo bejt? Reichenberg, Ještěd, nebe, mraky, ženy, happy life a sympatický magor s počasím, co opustí Liberec jedině po větru – to všechno bych jako prostě bral. Ale nesmělo by to být jako prostě v rámci podbízivé hloupé prázdnoty. Pěkné obrázky, občas hezký nebo vtipný moment uprostřed bleděmodré nudy, to jako prostě nezabírá. Hezoučky natočený dementní scénář nebo chytře bláznivý, ale prázdně natočený scénář? To jako prostě neumím posoudit. Za závěr bych možná měl přidat hvězdičku – tím nemyslím sladkou Ameriku, ale návrat do Reichenbergu spojený se slavným přeletěním cedule Liberec, Iljino „miluji tě Fleischmane“ a jako prostě ten finální pohled na hory. Ale jako prostě nepřidám. (Mimochodem, oficiální text distributora: "...v městečku na česko-německo-polských hranicích..." - co vy na to, Liberčíci?) (06.09.2011)