Frajeri na vlnách

Športové zákulisie a prostredie surfárskych pretekov z pohľadu nadaného tučniaka. V tomto animáku sa dočkáme napínavého športového zápolenia, intríg, návratu veľkej legendy ako aj dojímavého záveru. Príbeh síce ničím neprekvapil a nepriniesol nič extra zaujímavého, ale ako posedenie spolu s deťmi pred telkou keď je vonku zima, vietor a treskúci mráz, to nebolo najhoršie. 70/100 (06.02.2016)

Divoké vlny jsou výjimečný animovaný kousek. není to kvůli obrovské kvalitě ani hereckým osobnostem, který propůjčili svůj hlas, ale kvůli technice. Tento snímek přináší do animovaných filmů revoluční (opravdu revoluční) využití kamery, které je naprosto úchvatné. Celý snímek je laděn jako dokument, což ve filmu pro mladší moc nefunguje, ale tento postup si vyžádal naprosto odlišné pohyby kamery než jsme ze statických pohledů zvyklí. Přichází tedy kamera dynamická, pohybující se všemi směry, třesoucí se a všechno možné i nemožné, co si divák představí. Což dodává snímku jiný rozměr. Vedle jednoduchého příběhu s několika klasickými klišé, průměrnou animací, která vystrkuje růžky jen výjimečně a to u precizního zpracování mořských vln, jde o slušnou podívanou, která není pro ty úplně nejmenší,ale své publikum si rozhodně najde. A ta kamera za to opravdu stojí. (17.04.2008)

Oh, there’ll be blood Takový film tady ještě nebyl! Zkuste si představit Legendy z Dogtownu říznuté Happy Feet, Auty, celé pojaté jako dokument a přesto natřískané vtipy i vtípky v každičké vteřině. Jeden by čekal, že tvůrci si pouze vyberou nejoblíbenější tvory poslední doby, kteří již lákali do kin davy svým křepčením (Happy Feet) i svou podlostí (Madagaskar), přidají k nim prkna a hodí je do divokých vln, očekávaje ohromné tržby. Vydali se však komplikovanější cestou a trpkou pravdou zůstává, že ačkoliv natočili jeden z nejlepších animovaných filmů posledních let, z komerčního hlediska jde o naprosté fiasko. ___ Divoké vlny jsou ojedinělé již svou formou: ne tak docela mystifikační dokument. Po skončení se asi nebudete ohánět informacemi o historii surfování, neboť není lehké rozpoznat pravdu od pouhých legrácek, ale mnohé scény mohou směle konkurovat kdejakému věrohodnému záznamu domnělé pravdy. Třeba když veterán vzpomíná na staré zlaté časy, sledujeme archivní záběry, hraje k tomu nostalgická hudba a je to velice dojemné. V ten moment žádná parodie, žádné předstírání, působí to tak reálně… ano, animovaní, surfující tučňáci vzbuzují reálné emoce. Vtipně je také využíváno toho, že postavy i v běžných záběrech (tzn. když nejsou přímo zpovídání), vnímají přítomnost kamery – v takových okamžicích jsem si vzpomněl na Kancl. Kameraman je pak občas proti své vůli zatažen do děje (útok zfanatizovaných tučňáků s kosočtverci na břichách). ___ Zatím jsem neviděl podobně pojatý hraný, natožpak animovaný snímek a řekl bych, že jakákoliv snaha napodobit jej skončí katastrofou. Pokud dění na plátně zrovna nevzbuzovalo smích nebo dojetí, stále šlo o úžasnou podívanou. Jinými slovy: někdy jsme jenom unášeni vlnami, což je maximální pohodička a krásně si toho zrelaxujete. Animátoři dokázali vytvořit kompromis mezi realističností a stylizovaností, takže třeba vlny a odlesky na peří tučňáků jsou naprosto věrohodné, ale když vidíte tučňáka-samičku pádící ve stylu Pobřežní hlídky vstříc topícímu se mláděti, je to zároveň vtipné. ___ Asi bude hodně patetické, když napíšu, že všichni, kteří tvořili Divoké vlny, do projektu vložili celé své srdce, ale nemohu si pomoci, přesně tak na mne působily. Dobře je to patrné z hlasů dabérů, jež – což byl rovněž unikát – namlouvali své postavy v jedné místnosti a tudíž měli neomezené možnosti improvizace. Nezapomenutelné je popichování mezi Shiou LaBeoufem a Jeffem Bridgesem. Velkou radost mi udělala také Zooey Deschanel, která svůj hlas propůjčila podobné postavě, jaké běžně ztvárňuje. ___ Kdybych byl mladší a fyzicky zdatnější, tleskám v závěru i nohama. 95% Zajímavé komentáře: Psema, Mahalik, Phillo (03.08.2007)

"Help the Chicken..." S pohodářstvím australského surfaře rozráží Divoké vlny již poněkud zatuchlou louži stále stejných počítačově animovaných snímků. Problém však je, že pouze formou a nikoli pak již i obsahem. Střih rádoby dokumentu tomu sedne perfektně, ovšem veškerý potenciál této formy je ukázán v nápadité úvodní scéně historie tučňáčího surfingu a v promluvách na kameru ihned poté... A následuje jen a pouze recyklace toho samého na sto a jeden způsob. Námětem jde o rodinnou "klasiku" o sebevědomí, pádu na hubu (respektive zobák) a nalezení těch pravých hodnot. Divoké vlny mají naprosto, ale skutečně naprosto, totožný děj i zvraty (dá-li se to tak vůbec nazvat) jako loňská Auta od Pixaru. Auru sympatického počinu již Divokým vlnám nikdo nevezme, ale je věčná škoda, že to má tak děsivě tuctový obsah. Pak by to teprve stálo zato. (26.09.2007)

Přes na první pohled naprosto stupidní tematiku to byl místy překvapivě zábavný snímek! V dnešní záplavě "zvířátkoidních" animovaných filmů tenhle rozhodně vyniká - dobře vymyšlené postavy (tři malá tučňata mají své kouzlo), zajímavá forma (myšlenka všudypřítomného kameramana a štábu není pitomá) a k tomu všemu You Get What You Give od New Radicals jako bonus. (29.06.2009)