Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Trable s láskou jedné nepříliš harmonické rodiny.  Jean je profesorem geografie v Paříži, jeho žena Helen, se kterou se rozešli před deseti lety, žije v Austrálii. Mají spolu osmnáctiletou dceru Isabelle, která by chtěla být milována a je ochotna tomu obětovat třeba i studia na lékařské fakultě. Chce, aby otec přijal její nezávislost a nechal ji žít s přítelem Marcem. To se však Jeanovi vůbec nelíbí a Isabelle po hádce uteče k matce, která je právě v Londýně. Musí se rozhodnout. Vrátí se k otci? Odletí do Austrálie s matkou? Nebo se rozhodne pro život po boku milovaného muže?
Francouzská komedie s prvky dramatu vznikla v roce 1974, kdy ji natočil režisér Claude Pinoteau (Studentka, Večírek). V hlavních rolích se objeví Lino Ventura (Rozhněvaný muž) jako Jean Doulean, Isabelle Adjani (Královna Margot) jako Isabelle a Annie Girardot (Něžné kuře) jako Helene. Dále hrají Nicole Courcel jako Madeleine, Francis Perrin (Stepující stonožka) jako Marc Morillon a další. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (27)

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Pro jistotu jsem se podívala na Facku znovu a skutečně se není čemu smát. Na psychologickou sondu do soužití otce s dospívající dcerou je film příliš plytký. A navíc Isabelle Adjani neskutečně přehrává a v roli pubescentky působí trapně. Annie Girardot dostala příliš malý prostor, hlavní ženskou roli kazí Adjani. Ještě že je tam Lino Ventura, jinak by to byl vážně brak. Nemůžu pochopit, jak se k něčemu takovému mohli Pinoteau s Venturou propůjčit, tenhle film byl jednoznačně pod jejich úroveň. ()

Padme_Anakin 

všetky recenzie používateľa

Dcera bez diskuze na facku, mám pocit, že by mohla sloužit jako odstrašující příklad plánovanému rodičovství. Neumím si představit, že bych ji měla doma, krajně otravné stvoření s myšlenkovými pochody mně zcela neznámými. Nicméně Lino Ventura v roli milujícího, chápajícího, odpouštějícího otce celou tuhle tragédii vytáhl z odpadu. Pravda, pomohla mu v té těžké práci Annie Girardot, která to svým šarmem a umem popotáhla. Hodnotí se mi dnes těžce, ale nemohu jinak, jen dvě, za ty dva, nebavilo mě to a nebýt Lina, ani Annie bych se nedočkala.. ()

Reklama

Pierre 

všetky recenzie používateľa

Říkal jsem si, že ten film přece nemůže být tak blbý. Vždyť měl v době své premiéry takový úspěch. Tak jsem si ho sám bez sebemenších předsudků pustil a za sebe můžu říct, že se mi líbil a zdejší komentáře nechápu. Ale tak proti gustu žádný dišputát. Není dobré přistupovat k Facce jako k čistokrevné francouzské komedii se vším všudy. Humor zde sice je, ale v malé míře a ještě k tomu spíš nucený. Vlastně se ani nebojím říct trapný, protože Francis Perrin se mi nelíbil už v Ukradli torzo Jupitera a tady byl přímo otravný. Kdyby se všechny jeho rádoby vtipné scény vystřihly, udělalo se by se nejlíp.Facka je totiž rodinné drama a to hodně dobré. Možná s ne, příliš originální zápletkou ale velmi lidské a jako ze života. Střet dvou odlišných generací a povah (vzdělaného, přísného otce ze staré školy a mladé lehkomyslné romantické dcery) je zde vyobrazeno skoro až nadčasově a stále má co říct. Třešničkou na dortu je jako již tradičně geniální a přesný Lino Ventura, který zde hraje tak trochu sám sebe. Škoda jenom, že Anička Girardot má tak málo prostoru a filmu by možná prospělo nějakých těch 10 minut navíc. Ale to už jen tak hledám chyby, protože se mi Facka líbila jako žádný jiný film za poslední dobu. ()

emma53 

všetky recenzie používateľa

Já se tady nechci opakovat, ale nedá se nic dělat, i já se přikláním k faktu, že film začal být nejzajímavější ve fázi, kdy se na plátně objevila Annie. Jinak je to velká škoda, protože mám ráda nejen Lina Venturu, ale i vztahové propletence, to tenhle film splňoval. Výborní herci, ale evidentně zpackaný scénář a nebo špatná herecká sestava, sama přesně nevím, kam tu "facku" nasměrovat. Když je někdy řeč o polozapomenutých filmech, které mám chuť nechat oprášit, tak tenhle mezi ně, žel, patřit nebude. ()

Pink.Panther 

všetky recenzie používateľa

Panečku ta sedla! Ale jinak v tomto filmu není žádný průkopnický materál. Ba naopak, jedná se o sotva průměrný scénář s ne moc zdařilou režii. Možná zajímavější je dobový hudební doprovod od Georgese Delerue. Netuším proč byl film ve své době dobře hodnocen domácími i zahraničními kritiky. A mladá Isabelle Adjani osvědčila svou hereckou extra třídu až v následujícím filmovém dramatu pod vedením Françoise Truffauta. 50%. Produkce: Gaumont ()

Galéria (60)

Reklama

Reklama