Tristan a Izolda

Nádherný film. Láska a zas Láska ta dokáže vše změnit. Nejkrásnější na tomto filmu je ten starý příběh o nesmrtelné lásce a tohoto novodobého zpracování si cením. James Franco a Sophia Myles hrají tento zamilovaný pár Tristana a Isoldy výborně. O krásnou atmosféru se postarala i hudba s krásnou krajinou, a i když to není žádný velkolepý film je nadmíru příjemný a zajímavý. (26.06.2015)

Z legendy se stává kapitola z dějepisu, jíž překvapivě dobře sluší háv moderní teenagerské romantiky a bezúčelné (jakž takž efektní) akce. Pro Franca mám trvale slabost, snad proto mi seděl i jako zuřivá mašina, která v letu zabodává meče do protivníků. Na Reynoldsovy poměry příjemná záležitost, s netradičně položeným (a navíc velice dobře fungujícím i trvale „relativizovaným“) milostným trojúhelníkem. Laciný finiš zamrzí tím spíš. (27.04.2006)

Nevím proč pět hvězd, ale je tu takový pocit. Víte takový, který mám jen u pár filmů. A u tohoto vždycky brečím. Pro ten krásný příběh, pro ten konec, pro tu nádhernou hudbu. Navíc jsem moc ráda, že to s knihou má v podstatě společné pouze jména. Je to příběh o lásce, který je velmi uvěřitelný, u kterého se mi tají dech. A víte co? Sem jenom žena, při pohledu na Jamese Franca bojujícího, umírajícího, jakýhokoliv, jsem zapomínala dýchat. (14.08.2008)

Film jsem shlédla značně předpojatá, v dobrém slova smylu, byla jsem přesvědčená, že se mi bude hodně líbit. O to větší zklamání pociťuji. Tristan a Isolda je film balancující na hraně citové prázdnoty a chladu. Mají na tom lví podíl oba hlavní představitelé, kteří hrají své party opravdu vlažně až nezaujatě, a co víc totálně necharismaticky. Taky je to možná špatným vedením páně režiséra, možná slabším scénářem (ale ten by se dal s lepší sortou herců jaksi povznést :-). Vezmu-li do konfrontace vůči tomuto dílku třeba Prvního rytíře, který je rovněž s mytologií spřízněm na bodu nula, má První rytíř deset razatních předností (počínaje hereckými výkony a konče třeba hudbou) a tímto v mých očích značně povýšil - přiznávám. Totiž on se Tristan s Isoldou jeví jaksi moderně, ve smyslu častého sdílení lože, aniž by pořádně věděli proč (chybí mi prostě nějaká ta vášeň nebo extáze, to naprosto absentuje, proč???). Společně a bez větších výčitek podvádějí muže, který paradoxně zavdal jejich společné existenci největší podnět, s tím že Isolda bez větších skrupulí spí s dobrákem Markem, načež si nedočkavě domlouvá dostaveníčko s Tristanem. Jestli tímto jednáním má být vyjádřen ambivaletní postoj k podváděnému, tak je to hodně ubohé, tím se oba milenci degradují na hnusné zbabělce. Chybí mi nějaký výraznější psychologický byť třeba ohraný moment. Chybí mi kupříkladu výraznější negativní postava. Chybí mi toho vlastně docela dost. A schematický děj od postele přes boj do postele mě začal tak v půlce nudit. I když jsem pár světlých momentů zaznamenala, třeba vtipný rozhovor s Morholtem a jeho afrodisiakem, nebo některé scény s charismatickým bezrukým Markem v podání Rufuse Sewella, nestačí to na vyšší hodnocení. (03.08.2006)

Na tento film som šiel pochopiteľne kvôli Jamesovi Francovi - musel by som byť pekne padlý na hlavu, keby som si nechal ujsť možnosť vidieť ho v plnej paráde na ploche mnoho metrov štvorcových :-) Druhý, nemenej zásadný dôvod bola zvedavosť, čo asi tak ten Hollywood urobí s najúžasnejšou európskou milostnou romancou. Bohužiaľ konštatujem, že ten film nie je ani tak legendou o Tristanovi a Izolde, ako skôr jedným z tých diel, ktoré sa snažia ťažiť z momentálnej popularity historických (veľko)filmov. Predovšetkým - kde je nápoj lásky, kde je čierna a biela vlajka na lodi, kde je Tristanov spev a hra na lutnu a kopa ďalších vecí, ktoré tvoria integrálnu súčasť pôvodnej legendy? To si tvorcovia naozaj trúfli hrať sa na lepších rozprávačov než boli stredovekí trubadúri? Najromantickejšie a najemocionálnejšie sekvencie tu boli chirurgicky eliminované z dôvodov, ktoré mi nepripadajú dvakrát inteligentné. No dobre, je tam Franco a je ho tam vidno dostatočne dlho, takže až taká tragédia (myslím filmová) to nie je. Kde je však atmosféra? Kde je dočerta špecifická ranostredoveká atmosféra (myslím tým mystická, aká iná)? Kde je "hmlistý Albión", v opare ktorého sa možno stratiť ako v hĺbke vekov? Kde sú tajomné lesy plné víl, v ktorých by mohol Franco zabudnúť na výzor upnutého rytiera "bez bázne a hany"? No dobre, tak si to všetko pohľadám sám a režisérovi sa nebudem pliesť do remesla. Opakujem: REMESLA. PS: Pri spätnom pohľade musím hodnotenie poopraviť a dať hviezdičku navyše - tento 125 minútový film mi v kine ubehol tak rýchlo, ako keby mal tých minút 85. Takže napriek všetkým výtkam nemôžem nepripustiť, že "na tom scenári niečo je". Aj keď mi totiž nepriniesol práve to, čo som čakal, tých "chýbajúcich" 40 minút mi jasne hovorí, že musí byť nejak báječne vybalansovaný. (23.07.2006)