Nana

Nana je film, který se mi po vizuální stránce absolutně nelíbil, ale za to obsahově je famózní. Dvě dívky se stejným jménem a to jménem Nana se potkají ve vlaku jedoucím do Tokya. Po této cestě se rozejdou a co osud nechce, opět se potkají při hledání bytu. Obě se rozhodnou, že spolu budou bydlet a tím začne pomalu vznikat jejich hluboké přátelství i přes rozdílnost jejich povah. Každá je jiná, spolu si však rozumí a je jim spolu dobře. ■ Nana (Aoi) je citlivá, hodná, přátelská, ale velice naivní pipka, která přijela do Tokya kvůli klukovy do něhož je zamilovaná. Na zmíněném příteli je citově závislá a k jeho citům trochu sobecká. Tím se její přítel cítí pod tlakem a vztah s ní ho přestává bavit. ■ Nana (Mika) je naopak odměřenější a radši se drží již vytvořených vazeb, než aby navazovala novější. Je emočně dost vyspělá a k nové spolubydlící Naně se chová jako k mladší sestře. I když je její patron a při každé příležitosti ji utěšuje, tak sama v sobě ukrývá bolest z minulosti. ■ Tento film je o nádherném přátelství dvou dívek, přičemž mu sekunduje upozaděná romantika. (14.09.2015)

Aj keď útok na divákovú zaangažovanosť je občas vedený prostriedkami citového vydierania pre niekoho možno až za hranicou únosnosti, osobne som s tým nemal žiaden problém vďaka ústrednej postave (čiernovlasej Nane), konkrétne jej "hlbokému" pohľadu. Už je to dlhšiu dobu, kedy som mal možnosť vidieť film, kde mi oči hlavnej predstaviteľky sprostredkovali všetky city, ktoré v príbehu rezonovali - radosť, samotu, navonok drsnosť a v srdci nehu, lásku i srdcabôľ. A keď sa k tomu pridal aj jej spev rockových piesní, my head was just spinning round and round and... . Citlivý "návrat" do vlastného teenagerského veku v japonsky krehkom balení. (12.03.2006)

V rámci možností si myslím, že líp to pomalu dopadnout nemohlo. Na plný počet ale po NANA seriálu by bohužel asi nemělo nic. Až na pár drobností (z nichž jednou byl Ren) jsem dostala to, co jsem chtěla a čekala. Hachi a (obzvlášť) Nana byly perfektní, ale jak už jsem řekla (a teď si dovolím citovat slečnu, která mi Nanu doporučila) na 'ty jejich kreslený tvářičky' nic nemá. (15.01.2011)

Nádherný a emotivní film, jenž v člověku dokáže otevřít části duše, které se zdály navždy zamčené. Dvě mladé ženy, tajemná rockerka Nana a optimistická, otevřená Nana, se náhodou setkají v Tokiu a začnou spolu bydlet. I když jsou tak rozdílné, zdá se, že je dohromady svedl osud a brzy se stanou přítelkyněmi. Film vykresluje pocity hrdinek, nejrůznější formy lásky a vnitřní spory. Nechybí scény, které jsou pro mě pohlazení, a výtečná hudba. Pro Nanu mám zkrátka slabost, ať už pro tento film, pro seriál nebo pro mangu. (03.04.2009)

Potkají se náhodou dvě mladé dívky jménem Nana - jedna zdánlivě drsná sebevědomá a samostatná rockerka, druhá křehoučká, naivní a nevinná dívenka - a právě té zahne přítel s jinou, ovšem opravdu zlomené srdce skrývá ta druhá... Hezký romantický příběh s hudebním podtextem, který byl naštěstí poměrně nevýrazný, protože tento tvrdší žánr vážně není můj šálek kávy, nicméně i tak musím uznat, že poslouchat se to dalo :-) Jednoznačný herecký prim tu má ještě hodně mladá Miyazaki Aoi, ale už tak předvádí opravdu působivou podívanou - dost dětinská, nevinná, ukrutně upovídaná až to bylo trochu únavné, ale věčně usměvavá, vtipná, přátelská, upřímná, neuvěřitelně půvabná a roztomile elegantní až mne z toho bolelo u srdce - taková holka musí lézt šíleně na nervy, ale její kouzlo je tak magické, že bych to určitě i tak vydržel, je zkrátka neodolatelná nejen v tomto snímku. Jo a to překvápko ve dveřích v závěru filmu... :-) (19.04.2015)