Tekken - Boj o život

Většina námětů podle počítačových her má smůlu v tom, že se dostane do rukou béčkové produkce a ta příběh ořeže na dřeň, vynechá jakoukoliv psychologii postav (kromě té hlavní) a dá to všechno režisérovi, který zrovna dotočil reklamu na pivo. Tekken ale naštěstí není dalším trapasem na poli herních adaptací a i přes klasické výtky ke zbytečně strohému scénáři nabízí solidní adrenalinovou zábavu. A to i pro ty, kteří Tekkena nikdy nehráli. (06.09.2010)

Lobotomizující hloupost, která zadupává do země i hlavní přednost snímku - souboje. Ty jsou ztraceny ve zmateném a nepřehledném střihu, utopeny v podprůměrných "hereckých" výkonech a následně zničeny svou nelogičností. Jistě, že videoherní Tekken je také přímočará mlátička, ale aspoň od ní víc než pěsti a kopance nemůžete očekávat. Prázdná místa mezi souboji jsou čistá demence, která vás bijou do hlavy a nudí zároveň. Dobrá adaptace videohry se nedá postavit jen na tom, že mají herci podobné vlasy a kostýmy. Pokud totiž hledáte "japonskou šílenost v amerických barvách", sáhněte raději po Dragonball:Evoluce, jež tenhle výplach převyšuje alespoň o dvě hlavy, i když se rozhodně nejedná o dobrý film. Trocha nadhledu a "fantastiky" (firebally, blesky, nadpřirozené charaktery) by také neškodilo, vždyť kvůli tomu nás vždycky bavilo drtit Tekken na Playstationu :) Alespoň že si tvůrci dali záležet na obsazení "hereček" a má to solidní vizuál. Jinak by se jednalo o čiré "straight-to-hell". (27.09.2010)

... 10 minut po shlédnutí: stojím za oknem, čumím do tmy a mám chuť se zabít... 20 minut po shlédnutí: pořád čumím do tmy, ale už mám chuť zabít Dwighta Littlea... 40 minut po: přemýšlím, proč sakra ve filmu neměla souboj Anna Williams... 1 hodina po: dodělal jsem voodoo panenku Littlea a vrážím do ní první jehlici... 2 hodiny po: o čem že to bylo?? 2,5 hodiny po: z panenky Littlea je ježek, kurňa že jsem si ale dal záležet... 3 hodiny po: pustil jsem si znovu souboj Raven vs Eddy Gordo a vzteky jsem panence Littlea urval hlavu... 12 hodin po: ráno po probuzení jsem pár minut nahlas přemítal, proč si asi tvůrci nezkusili zahrát alespoň jeden díl herní série... a přicházela další proč: proč chyběly základní postavy, proč jsem neviděl snad jediné herní kombo či techniky, proč má střihač iq yorkšíra, proč to natáčení trvalo nekonečně dlouhou dobu... proč a proč a proč. Cyril Raffaelli a Eric Norris odvedli vcelku dobrou práci, ale na tohle se nedá koukat, neuvěřitelným způsobem mě serou ty záběry do hlediště, když se přitom v aréně bojuje. Střihače bych rovnou předal Gary Danielsovi coby boxovací pytel. Nechat Lateefa skočit hvězdu se saltem vzad a to salto mu dvakrát prostříhnout, to je na dělo o síle pancéřově pěsti. A proč se někdo rozhodne točit Tekkena a nezařadit Paula, Ling Xiayou, Kinga nebo Leie, to by mi logicky nevysvětlil ani Stephen Hawking. Veliký zklamání. (07.08.2010)

Film se silně inspiruje jednotlivými díly videohry, kterou jsem kdysi úplně miloval ... Takže se evidentně nešetřilo financemi, vše hýří barvami, kamera divoce poletuje během celého filmu, vše je pestré, rychlé, "drahé", ... atd. Děj nula, ale v rámci videohry se nemuselo ani nic vymýšlet. Souboje jsou perfektní, ale jen v rámci západní kinematografie. Srovnávání s asijskou "martial arts kinematografií" nemá snad vůbec cenu ... Nejsou zde dráty, to je fajn, ale zase zběsilý a občas úplně doblblý střih, kdy scény jako by snad na sebe ani nenavazovaly ... Jinak kaskadéři opravdu umí, některé chvaty, hmaty, boj na zemi apod. jsou úžasné. Mega-Béčkový stařičký Gary Daniels jako šedivý ultraborec je vynikající (a to jsem ho nikdy nemusel ...). Zde je opravdu skvěle vypadající, působící i bojující. Hlavní týpek je sice klučina, ale je dostatečně drsný a opravdu se nesere, není to naštěstí žádný "Karate Kid". Výborné, co opravdu oceňuji je, že se jednotlivé postavy naučily pohybovat a bojovat podle videoherní předlohy. Je to výborná oddechovka, ale žádná revoluce se nekoná ... navíc záporák z mnoha filmů, např. i Mortal Kombat, Cary-Hiroyuki Tagawa, působí už skutečně TRAPNĚ !!! Škoda těch tradičně poničených soubojů prostřihy na diváky, skóre a změny kamer ... bez tohoto nešvaru by to ylo za čtyři ... (05.08.2010)

Padesátikilový asiaamerický pubescent slavně zvítězil v baletním Mortal Kombatu v kategorii do 120 kilogramů, protože jej maminka skvěle naučila padedé. Fúúúú. S grácií Černé labutě si proklestil cestu zástupem dvoumetrových hovad, které by jej za "normálních" okolností rozmázly o zeď, jen kdyby neprozřetelně kýchly a zadýchal se při tom pouze proto, že neustále zatínal do kamery bříško. Jo, a jako bonus rozložil zevnitř autokratickou, bezskrupulózní korporaci terorizující svět. Cítím se teď tak morálně povzbuzen, že si o tom budeme s kámošema na Assbooku povídat snad celou noc a hned ráno si v šatně vyhlídnu nějakého o hlavu menšího, rachitického prvňáka a dám mu strašně na držku, aby holky viděly, že už konečně nemám tak Malého Dvajta.. (01.06.2011)