새드 무비
Sad Movie
Obsahy(1)
Snímek Jong-kwan Kwona vyprávý 4 příběhy o lásce, každý z jiného úhlu pohledu. První je o nebojácném hasiči (U-seong Jeong), jeho přítelkyni (Su-jeong Im) a jejich společném životu ve strachu z přítelova povolání. Druhý vypráví o pohledném malíři (Ki-u Lee) a "sněhurce" (Min-a Shin), která je do něho bezhlavě zamilovaná a bojí se odhlalit mu svou tvář, na které jsou jizvy z požáru, který o vlásek přežila. Další příběh je o rozvodovém poslíčkovi, který si vydělává jako posel špatných zpráv a snaží se sehnat peníze, aby se k němu jeho bývalá přítelkyně (Tae-yeong Son) vrátila. Poslední příběh nás zavede ke starostlivé matce (Jeong-a Yeom) s rakovinovým nádorem, kterou její syn (In-seong Lee) nemá rád, protože se mu nevěnuje. Když ale v nemocnici najde její staré deníky, dozví se jak moc ho matka miluje a že by pro něho udělala vše. Jak tyto příběhy skončí? (Káronoš)
(viac)Videá (1)
Recenzie (48)
Citové vydírání bylo na můj vkus horší, než jsem čekala. Navíc jsem se na začátku dobrou hodinu ztrácela v postavách, příběhů bylo až moc a jedna dějová linie navíc vůbec nesouvisela s těmi ostatními, takže mi to připadalo, jako když se dívám současně na dva filmy, které spojuje jen to, že jsou smutné. Nebylo to špatné, ale nechytlo mě to za srdce, jako se mi to u Korey obvykle stává. ()
Esencia toho, čo nazívame kórejský romanťák. Už samotný názov takmer drzo kričí na díváka očom celý film vlastne je, čo divák dostane a dokonca ako to skončí. Umocnené tým, že namiesto jedného príbehu tu dostanete štyri. Názvom - a tým pádom aj typickým nevyhnuteľným záverom si však tvorci sami sebe podraziľi kolená. Všetky štyri príbehy sú totižto neskutočne krásne, milé, zábavné, vtipné, nenásilne prepletené, vyšperkované mnohými detailami.....a ten smutný koniec im proste nepristane. Omnoho krajší by bol práveže happyend, vďaka ktorému by príjemná atmosféra celého filmu nádherne doznela a nepremenila by sa ako v tomto prípade na citové vydieranie. Inák niet čo vytknúť, pozerá sa na to nádherne, je to perfekne obsadené a vobec....nemohlo sa to radšej volať Happy Movie ? (7/10) ()
Konečne po dlhšej dobe korejsky smutný doják (citové vydieranie aj napriek varujúcemu názvu, nie je ani zdďaleka tak veľké, ako mnohí čakali), ktorý vo mne rozvibroval tie najkrašie city a nežnosť v miere, akej sa to podarilo doteraz len pár snímkam -> Moment, Classic, ...ing, a ešte jeden nemenovaný ... :) P.S.: Maskoty zábavného parku boli úžasnééééééééé. Každá scénka s nimi bola pre mňa oázou široko a trvale roztiahnutého úsmevu od ucha k uchu. "Omnibus" krásny, jemný, citlivý a nezabudnuteľný. Presne ako život a LÁSKA. ()
Korejské podání prachsprostého kýče chutná téměř vždy víc než to made in USA, ovšem tady se k citovému prožitku ( ach jo, měknu) prokousáváme trošku nudnou vatou, mám to asi radši sladkobolný od začátku do konce. Navíc z těch čtyř příběhů mě rafly za srdce jenom dva - máma a syn ( vlhko v očích) a němá sněhurka a malíř ( zasněný pohled). Příběhy Soptíka a reportérky a nýmanda a krásky mnou jen tak se slabým zašuměním křídel prolétly. Nu škoda, třeba příště. ()
S politováním konstatuji, že jednou za čas se ve mně probudí cynik, ošklivý a zlý cynik, ač jím jaksi z podstaty nejsem. Jsou tu čtyři příběhy, možností spousta a já předpokládám, že to dopadne tzv. pade na pade, jako ve skutečném životě, něco vyjde, jiné neklapne. A ono ne. Převezli mě. Malé dítě plačící v dešti a hasič uprostřed plamenů se sundanou maskou, neomluvitelná prekérka citového vydírání, tak to vnímám já.. ()
Reklama