Déjà Vu

Původně jsem chtěl napsat, že narozdíl od staršího bráchy, který se čím dál víc ztrácí ve svém filmařském světě (čímž se výsledky jeho práce postupem doby víc a víc vzdalují divákovi), u Tonyho platí, že "Déža ví"...jenže po zprávách o Top Gunu 2 si tím už nejsem moc jistý:) Nicméně faktem zůstává, že Déjà Vu je tradičně "tonyscottovsky" svižně a řízně natočený dejmetomuthriller s poměrně originálně zavariovaným příběhem o cestování v čase. Na jakékoliv logické námitky v případech tohoto fenoménu rezignuji, takže když mi to někdo dobře zahraje a podá zabalené do vkusného obrazu, vidím před sebou příklad toho, jak by mohli vypadat třeba Lovci Dinosaurů (však víte, ti co v nich Ben Kingsley s bílým hárem posílá lidi na safari do pravěku a začne se přitom zgruntu měnit historie), kdyby je dostal do ruky schopný realizační tým a ne banda kreténů. Ano, tvrdím tady, že Déjà Vu je scifárna hodná srovnání s Rayem Bradburym. K tomu je to řemeslně výborně zpracovaný kus filmu. Ale má to háček - i když mi nedělá problém vybavit si lecjakou scénu, byly mi v podstatě jedno, zajímalo mě jenom to, jestli se ty jednotlivé postupně se objevující indicie nakonec seřadí za sebe tak, abych mohl na konci udělat "Jó, dobře vy." A stalo se. Jenže i tak je pro mě Déjà Vu snímkem, který sice někomu doporučím, když se mě zeptá na nějaký inteligentní akční film, ale pokud si mám vybrat, jestli se podívat znova, nebo radši sáhnout pro něco z mé filmotéky, nebo i něco nového, u čeho jsou předpoklady dobré "zábavy", Scottovo dílo i přes svoje shora popsané kvality nevyhraje. Je to sice schizofrenní, ale pro mě osobně to zkrátka vychází všehovšudy na 70%. (28.10.2010)

Tím, co napíšu, vlastně jen budu opakovat Douglasův komentář. První část, kdy se téměř neřeší, co kdo, kdy a jak změní, a divák je fascinován onou myšlenkou, režisérskými nápady a vychytávkami, je bez výjimky vynikající. Žánrová klišé jsou v první polovině velmi zdařile variována, především automobilová honička je nejlepší a nejoriginálnější jakou jsem ve filmu kdy viděl. Oproti tomu druhá polovina totálně odporuje té první - to, co se film více než hodinu snaží budovat, pohřbí v několika závěrečných desítkách minut (doslova invence přeměněná na klasickou konvenci). Je to velká škoda, protože těch paradoxů (cestování v čase) a logických nesmyslností je v závěru příliš a tento pocit v mnohém předčí jednoznačně pozitivní z úvodní "poloviny". (01.02.2011)

Výborný Denzel Washington,film však nie je tak celkom moja šálka kávy.Nemám rada filmy prešpikované sci-fi prvkami,neznášam tému cestovania v čase(snáď s výnimkou Van Dammeovho Timecopa,ale to som bola ešte veľmi mladá)a nemám príliš v láske ani filmové paradoxy.Aj keď nemôžem poprieť technické kvality,ktorými napokon disponuje väčšina filmov Tonyho Scotta a Denzela obdivujem a milujem na zošalenie,predsa mi do toho úžasného pocitu naprostej blaženosti,aký mávam pri sledovaní Washingtonovych filmov niečo chýba. (25.08.2012)

"Můžeš ji zachránit." Dá se terorista lapit dříve, než zaútočil, ačkoli vyšetřování začíná teprve po jeho činu? Dokáže detektiv rozluštit svoje nápovědy? Může hlavní hrdina zemřít, aniž by to nějak ovlivnilo jeho další život? Je možný akčně pronásledovat člověka, kterej jel po stejný cestě před čtyřmi dny? A nejsou podobný otázky zajímavou výzvou pro filmovýho tvůrce Scottova formátu? Odpověď je jasná - Sněhurka. Kdo si nikdy nehonil vlastní ocas, tak možná nechápe a měl by se na to mrknout. Jestliže mne totiž snímek donutil k fascinovanýmu sledování obrázků a v některých okamžicích mi aktivovale mrazení v zádech, tak si ode mne pět hvězd zaslouží bez ohledu na to, že vzdělaní šťouralové v něm svědomitě hledají chyby a s nadhledem ignorujou jeho zábavnej potenciál. (04.12.2011)

Fajnovka od starého Tonyho, který zřejmě přestal brát nelegální léky a začal se krmit léky na předpis. Washington by mohl říkat jakýkoliv blbosti a já bych mu to baštil, stačí, když nasadí drsňácký kukuč a padám do kolen. Po vizuální stránce je to film takřka bez chybičky, kdy je přesně vidět, v čem se Tony vyžívá. Jakmile dostane možnost na zoomování a brutální střih, tak to servíruje a já se tetelím blahem v sedačce. Škoda, že časový paradox ve filmu působí místy nesmyslně, i když do téhle problematiky nijak nehloubám. Jenže dva dny o tom přemýšlím a prostě mi tam pár věcí neustále hapruje. Ale když pominu tuhle jedinou chybu, tak jsem s výsledkem spokojen. Btw: honička ve dvou časových rovinách je hodně cool a sakra dobře se na to kouká, stejně jako na zbytek filmu, což je po Dominu celkem fajn. (13.12.2006)