Černé muzeum (S04E06)

Cesta do pekel je často dlážděna těmi nejlepšími úmysly. /// Uhlazenost vzbuzuje, nebo by alespoň měla, opatrnost. Distingovaní lidé, a mnohá umělecká díla na to minimálně od 20. století opakovaně poukazují, umí být skutečně zlí. Hospodský rváč ti rozmlátí hubu, ale když si to vyříkáte, klidně si s tebou dá panáka a do smrti dobrý. Zatímco tichý, načesaný gentleman může být psychopat bez empatie, citu a svědomí. Douglas Hodge hraje takového uhlazeného stárnoucího muže, kdysi projektového manažera lékařského výzkumu v jedné nemocnici. A když už je v důchodu či co, má své muzeum zločinu na nevadské poušti blízké budoucnosti. A v něm exponáty, o kterých ví opravdu hodně. A neváhá do jejich pohnuté historie zasvětit své návštěvníky. /// Povšimněte si etického vývoje vrstveného příběhu. První lékařský vynález je dobrý, ale nešťastnou náhodou se zvrhne. Člověk má pak motivaci jej zneužít. Druhý už je pochybný od svého začátku a konec je vyloženě děsivý. Skafandr a motýl. Třetí je morálně ospravedlnitelný a ve starších dílech BM byl použit jak dobře, tak zvrhle. Ale jeho role ukazuje na morální zvrhlost jedince, který jej od počátku bez skrupulí používá k extrémně nemorálnímu jednání navíc za účelem mrzkého zisku a ne s nějakou řekněme pochopitelnou motivací naplnění potřeb drogově závislého, jako bylo pozdější použití emočapky a čipu. Zároveň je na dílu, jako už v BM tolikrát, děsivá neschopnost společnosti a legislativy reagovat na nové hrozby. A když už reaguje, může to mít ještě děsivější následky (nelegální výmaz opičky). /// Silný díl, který "baví" po celou dobu, proplétá BM universum do povedeného spletence a nabízí i dříve nevídanou katarzi. Na konci jsem já i syn očekával, že vezme do ruky mobil a matku vypne. Možná škoda, že to neudělala. Závěr by tak byl správně ambivalentní. Takto je až moc "happy", dá-li se to tak říct. (26.07.2023)

Tak tohle měl být jednoznačně poslední díl celého seriálu. Tolik nostalgicky povědomých artefaktů z předešlých dílů... až srdíčko zaplesalo. V tomto triptychu mě nejvíce zaujal příběh Jacka a Carrie. Klidně z něj mohli udělat samostatnou kapitolu (černá sousedka přišpendlí plyšovou opičku ke zdi a vyhrožuje jí: Poslyš, ty mrcho! Hahaha). Opět super jízda. (05.12.2019)

Zamrzelo ma, že finále série (a azda celého seriálu?) vlastne iba recyklovalo už otrepaný námet o „uväznenom vedomí“ a nekonečnom utrpení. A to je pritom toľko zaujímavých tém, ktorých sa seriál mohol dotknúť, no neurobil tak: napríklad kryptomeny, úplné zrušenie hotovosti, autonómne autá, vplyv virtuálnej reality na sexuálny a rodinný život atď. Príbeh s lekárom bol ako-tak originálny, ale zvyšok sklamanie a krívalo to aj po dejovej stránke. Žiaľ, jeden z najslabších dielov. (09.01.2018)

Podobně jako u Arkangel jsem zde cítil, že scenáristé se inspirovali hlavně sami sebou - v prvé řadě opět nejlepším dílem White Christmas, poté pár nápadů z dalších dílů, zejména Playtest. Ačkoli jsem místy cítil drobnou kostrbatost, ve výsledku do sebe vše zapadlo krásně a děsivně. Takže opět jeden z nejpůsobivějších dílů, na který jistě budete myslet i následující večery po projekci. 9/10 (11.06.2019)

Povídka složená z malých povídek, Černé zrcadlo si na jednu stranu dělá legraci samo ze sebe, na druhou stranu se pokouší být v rámci čtvrté série nejrafinovanější . Ta první věc mu jde, s tou druhou je to o něco slabší, ale atmosféra je patřičně hutná a Douglas Hodge odporný tak, že by čtyři hvězdičky byly málo. (11.06.2023)