Kamenný řád

Mám ráda tento působivý seriál, kde ostravské televizní studio dokázalo, že i za málo peněz se dá udělat hodně muziky. Emotivní herecké výkony méně známých a nenápadných herců, skvělá dobová výprava i černobílé provedení podtrhovalo tvrdou realitu tehdejšího venkovského života. Škoda jen, že na kvalitě nahrávky už zapracoval čas, ale i tak považuji zařazení seriálu do vysílání po třetí hodině ranní za trestuhodné. (12.08.2012)

Velice povedený seriál, vzhledem k době svého vzniku působící jako zjevení. Chudý rozpočet, absence největších tehdejších hvězd, nic z toho nezabránilo tomu, aby vznikla rozsáhlá naprosto pravdivě působící rodová sága o střetech tradic s momentálními požadavky doby, aniž se straní jedné či druhé straně, čímž celý projekt působí jako vytržený ze skutečného života. (18.08.2012)

"Náš grunt, to je naše jediná jistota!" Během prvního dílu jsem váhal, jestli se dodívám. Ne kvůli režii nebo herectví, ale kvůli režii nebo špatnému herectví, ale kvůli tomu rodovému/statkářskému fanatismu, které mi bylo hodně proti srsti. "To není trápení. To je jenom velká otázka. Co je víc? Žít v řádu nebo žít podle svědomí?" Tato černobílá televizní rodinná sága má ale jistě parádní předlohu, takže děj se posunuje, osoby se vyvíjí a vlastně většina seriálu je nadmíru povedeným válečným dramatem s hlubokým národnostním cítěním. A na dobu vzniku naštěstí nesklouzává ani k nějaké komunistické propagandě. "Pavle, ty jsi komunista? .. Ne, na moje gusto mají příliš geniálně jednoduché vysvětlení, všechno je třídní boj a hotovo..." Takže není co řešit, "jo ti dom" za 5! (08.07.2020)

Seriál jsem začal sledovat na doporučení mé babičky a moc se mi líbil. Název Kamenný řád je absolutně výstižný. Grunt se rovná celému životu, jediné jistotě, dlouhé tradici. Vzepření se tomuto středobodu všeho znamená nevděčnost, křivdu, zapuzení. Z výše uvedeného by se dalo odvodit, že tento seriál může zaujmout spíš jen pamětníky, popř. jejich děti. Jenže na pozadí dění Kamenného řádu se odehrávají mistrně rozehrané příběhy lidí na československém venkově od roku 1920 až do cca půlky II.světové války. Osud rodiny je velmi dramatický a všechny její členy zastihnou vážné životní události. Snad každého vlastence osloví předválečné a válečné dění, které v divákovi vyvolá stejné pocity, které dopadnou na hlavní hrdiny. Když už je řeč o postavách, charakterů je zde víc než dost a většinou slušně propracovaných. Konec není uzavřený, ale ta naděje, kterou disponuje, nabídne člověku po všech těch krutých dopadech na rodinu jisté zadostiučinění. Mě osobně překvapila občasná přítomnost úsměvných scén, či jedné vyloženě humorné (učitelovo handlování o svoji nevěstu), ze záporných věcí bych jmenoval snad jen nepříliš uvěřitelné dětské herecké výkony (naštěstí se jim věnovalo minimum prostoru) a pak nešťastně natočená a nastříhaná scéna z prvního dílu s nebožtíkem, který v rakvi bohužel zjevně dýchá (a to ne zrovna krátkou dobu), čímž vrhá na jinak profesionální přístup tmavší odstín (naproti tomu představitelka Maryči hraje svůj handicap po celou dobu více než přesvědčivě). Seriál mě obrovsky chytnul a mít víc času, zvládl bych ho spořádat celý klidně i za den. Navíc ve mně vyvolal ten ne úplně častý pocit lítosti, že něco velkého (a dobrého) končí, což sice není úplně 100% záruka, ale v drtivé většině tento fakt naznačuje, že jde o velice kvalitní dílo. (25.05.2011)

Když tak koukám na ty starý československý seriály, tak se nemohu ubránit silnému pocitu, že sedmdesátá léta a černobílé zpracování na plné čáře přebíjí sic barevná však ve většině případů naprosto plochá léta osmdesátá. Ač první díl navozuje pocit další pošahané zmateniny, záhy se rozjede neuvěřitelná sága. Nejen po příběhové stránce, točící se kolem velké rodiny Poštulkových a jejich hospodářství, ale neméně také po stránce charakterové a v neposlední řadě v mantinelech konfliktu starých hodnot s měnícím se okolním světem. Na výborném zpracování se bohužel podepisuje televizní produkce, kvůli kterému mírně strádá výprava, více pak masky. Někdy zvláštní a staromilská (až inscenační) kompozice scén mi však nevadila. Ač tu někdo v komentářích píše, že ideologie ovlivnila seriál jen minimálně, není to pravda, naopak. Zejména s příchodem války a bezprostředně před ní, tedy ve druhé polovině. Rozhodné varování všem na tohle citlivým. Na druhou stranu nastaly i momenty, kdy jsem si říkal, že já být cenzor, tohle bych nepropustil. Narážím nejen na monolog komunistického vůdce (ne nepodobného Gottwaldovi) o vnějším nepříteli a dělnících v Říši, který prakticky do písmenka parafrázuje tehdejší totalitní moc v době vzniku seriálu. V každém případě za mě však dobré čtyři hvězdičky. (06.04.2014)