Garfield 2

Na plátně máme Garfielda podruhé. A, želbohu, zachází ještě dál než jednička. Pokud jsem humor jedničky označil za infantilní, humor ve dvojce je vyloženě pitomý (dá-li se o humoru hovořit) a primitivní snad i pro děti školního věku. Nebudu se již pohoršovat nad nereálností celého projektu, jak jsem činil u prvního snímku. Tudíž skutečnost, že by Garfield do Londýna nikdy neletěl a s největší radostí by zůstal doma, kde by spokojeně celou dobu jedl a spal, ponechám stranou... Film má pitomý děj, již zmíněný nesmírně dětský humor typu "mluvící zvířátka pečou dort" a "brilantní" zápletku s dvěma totožnými kocoury... Nezbývá než doufat, že se trojky nedočkáme. Nerad bych svého oblíbence označil za "odpad... 20% (08.08.2009)

Nebavilo ma to tak ako jednotka, ale stále som to dopozeral bez ujmy na zdraví. A osobne si nemyslím, že je to zas o toľko horšie ako niektoré Disneyho animáky čo sa tu pohybujú v červenej farbe a sú vychvaľované do nebies. Je pravda, že vtipov ubudlo a niektoré sa opakujú. Zápletka a príbeh nie sú príliš strhujúce. Ale pozornosť si film aj kvôli veľmi krátkej dĺžke 70 minút udržal a na jedno pozretie ušiel. Priemer. 55% (05.04.2021)

Nevím, jestli jako dítě bych se na tento film díval stejně, ale jako dospělému mi to přišlo jako naprostá slátanina bez hlavy a paty. Ještě ke všemu jsem měl tu čest toto dílko vidět v českém dabingu, který z duše nenávidím u 98% zahraničních filmů, takže jsem přišel i o hlas Billa Murray. A nevím proč, ale Billy Connolly se tvářil a choval jako nepovedená napodobenina Johna Cleese. (27.01.2009)

Neviem čím to bolo, ale bavil som sa dobre. Možno keby som sa na to pozrel ešte raz, už by sa tak nestalo, ale napoprvé to ušlo. Určite prospel aj zvyk z jednotky, štýl nám už bol známi, a tým pádom ma to už len tiahlo sebou. To množsto zvierat určite pomohlo, vtipy sa mohli vyrábať na bežiacom páse. Bol som celkom spokojný. (13.09.2008)

Hlavní úskalí filmu jsou dvě: celovečerní a dětský. Nic z toho se totiž neslučuje s originálním komiksem Jima Davise, který dávkuje Garfieldovy příhody do „jednořádkových“ epizod. V nich vyniká ironie, nadsázka a černý humor, což rozhodně není určeno pro děti. Z Davisových shotů ovšem Tim Hill, který převzal režii po tvůrci jedničky Peteru Hewittovi, opět uvařil řídkou zábavu vhodnou zejména pro děti maximálně prvního stupně základní školy. Z komiksového Garfielda tady znovu mnoho nezůstalo. Starší ročníky nebude bavit už to, že příběh je čitelný jako krasopisný rukopis a garfieldovských „frků“ a hlášek, které známe z komiksu, se dočkáme jen občas, ale v příběhu nejsou moc ukotvené. (06.08.2006)