Smrtiaca nenávi2ť

Výsměch filmové tvorbě. Tohle utpení se dá srovnat jenom s pocity z Happy Feet. Oproti tomuhle je první Nenávist geniální dílo. Roztříštěnost děje vede akorát ke zmatení, obzvlášť když lokace jak v Japonsku, tak v USA vypadají úplně stejně. Je to nesnesitelně nudný, nezajímavý a především zbytečný film. Jediné co můžu ocenit je výdrž Shimitzua, kterého pořád baví točit filmy o tom samém. Mě už děti posypané vápnem vážně nebaví. Obzvlášť pokud nejsou děsivé, stejně jako všechny scény, které by měly navozovat strach. Místo děsu se dočkáte akorát opakování stejných scén, které už jste bohužel měli tu čest vidět. Tragédie, které přeji aby propadla především finančně, jelikož bych nerad trpěl u dalšího pokračování. (11.12.2006)

Zklamání. První díl vynikal opravdu děsivou atmosférou, zajímavým příběhem a nápaditými lekačkami. Nenávist 2 nemá vůbec nic. Atmosféru se nepodaří navodit, jelikož když už se začínáte bát, režisér to pokazí primitivní lekačkou. Ve filmu se nic nevysvětlilo, děj se vůbec nikam neposunul. Některé scény jsou až nestydatě podobné jedničce (koupelna, postel v hotelu, závěr v domě) a vzhledem k tomu, že i dvojku natočil T. Shimizu mě fascinuje, jak si klidně vykrádá sám sebe. Ale opakovaný vtip není vtipem a to se týká i Smrtící Nenávisti. (05.04.2007)

Takashi Shimizu nenadchl, ani neurazil. Stvořil řemeslně dobře udělaný fajn horrůrek, který s Ju-On veterány nijak neotřese, ale v záplavě remaků asijských filmů patří k těm podařeným. Ke cti mu lze přičíst, že oproti jedničce není přeplácaný scénami s Kayako, snaží se budovat "po asijsku" plíživou atmosféru a budí větší pocit kompaktnosti. Též američtí herci se polepšili a vesměs podali aspoň průměrné výkony (svébytnou kapitolou je Sarah Michelle Gellar, jejíž obsazení jsem už u prvního dílu vnímal jako silný zásah vedle). Jako slabinu dvojky vidím fakt, že lekačky nemají údernost japonských originálů a některé z nich se až nepříjemně opakují. Shimizu už zkrátka z příběhu o smrtící kletbě (The Grudge 2 je celkově šesté zpracování) vytřískal snad všechen děsivý potenciál a v nových dílech vykrádá sám sebe. Jelikož tu jde o remake, výhradně určený americkému publiku, japonskými Ju-Ony pramálo zasaženému, lze nad tím přivřít oči. Stejně jako jednička The Grudge 2 nejvíce variuje scény z prvního televizního a celovečerního japonského dílu. Suma sumárum: sice to opět moc nevyděsí, ale pro fandy duchařin je to dobře stravitelné. (20.11.2006)

Dávám hodně ale hodně slabé 3*. Původně jsem chtěl dát 2* ale nakonec jsem se překecal. Film z roku 2004 jsem viděl v kině a tam jsem se fakt bál, a byl to můj nejoblíbenější remake. Bohužel tohle je prapodivný slepenec scén, které se snaží jakkoliv vystrašit ale zoufale mu to nejde. lekací scény jsou předvídatelné. A ani atmosféra film vůbec nezachrání. Naneštěstí je tu pár hodně pěkných hereček a výborná hudba. Ale to je všechno co může druhý díl Nenávisti(distancuju se od debilního názvu Smrtící nenávi2t 2) je průměrným pokračováním na který se už nepodívám, a děsně moc se bojím zkouknout třetí díl téhle nekonečné mňoukající série. (27.07.2010)

Druhý díl postrádá svůj největší prim....pocit strachu a napětí. Taky casting zrovna nebyl šťastný a "ségra" je strašně nesympatická a taky bez hereckého talentu, ale naštěstí se ve filmu vyskytuje minimálně, takže ostatní to jakž takž vyvažují. Ale jako filmík na jedno zhlédnutí je to fajn záležitost, která rozhodně nenudí. (06.06.2007)