Smrtiaca nenávi2ť

Nedá se vyhrát – zatímco japonská verze se snaží diváka unudit k smrti, ta americká ho dorazí trapností. Shimizu sice tentokrát nechtěl točit znovu úplně to samé, a ústřední dějová linka se skutečně liší, ovšem jinak opět jen překopíroval "osvědčené" scény, doplnil je hromadou patetických blábolů, které kupodivu vytěsňují i lekačky, takže Kayako a Toshio se už neobjevují všude, ale spíše všude a nikde, a měl hotovo. Při srovnání s originálem bych vyzdvihla hudbu, která sice nevybočuje ze šedi průměru, ale není aspoň tak únavně odporná. Nezbývá než doufat, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, a Takashi Shimizu už s ní dá konečně pokoj. (14.04.2010)

Za mě se jedná o velmi slušné pokračování, ve kterém by se atmosféra dala krájet. Místy bych sice přitvrdil, ale rozhodně se tu najde mnoho míst, kde je divák přimražený ke křeslu. Dalším velkým plusem je i návrat Sarah Michelle Gellar, která se nebojí ani malých rolí, přesto, že v této sérii začala jako hlavní hvězda. I scénáristicky se mi tento horor zdál fajn a propojení několika dějových linií bylo příjemné a zároveň nijak zmatečné. Jednička s hvězdičkou to sice není, ale Nenávist 2 si rozhodně zaslouží aspoň jedna mínus. (24.05.2023)

První díl nabídnul zajímavý motiv a docela děsivý děj. Druhý díl se na to snaží navázat, ale příběh je tak nějak nejasně komplikovaný, že tak nějak není jasné o co vlastně jde. Z filmu se vytratil motiv, prostě se jen vraždí. A hláška z filmu: "jen udělala všechno horší" docela vystihuje i film jako takový. (02.01.2011)

Tak dvojku máme celou prošpikovanou známou japonskou celebritou Yoko a pobíhajícím modrým japončíkem (asi by mu už měli dát najíst ať chlapec dostane přírodní barvu). Nekritizuju dvojku, protože byla i dobrým nápadem a nová ségra postupem času byla zdatnou konkurentkou Sarah a děj napínavě poračoval. Samozřejmě svou funkci plnil i japonský baráček, který zatím vždy překvapil svou temnou atmosférou. Konec mě sice zklamal, ale asi to tak muselo být ... musí se přeci myslet na třetí díl (jen doufám, že nebude nějaký třetí sourozenec). (21.09.2007)

Divné zvuky a náznaky hrůzostrašného zla mě nutily sedět u filmu a dodívat se do konce. Do konce? Konec je otevřený, aby mohla zapracovat fantazie a ta přece nemá žádné meze a hranice. Evidentně to všechno zapůsobilo dobře. Budu poslouchat podivný šramot odkud si z chodby. Taky se pokusím zjistit, co to bylo. Sakra, asi nechám rozsvícenou lampičku při usínání. (31.07.2009)