Menovec

Verdikt: Báječný film na motivy novely "The Namesake" držitelky Pulitzerovy ceny Jhumpy Lahiri - http://en.wikipedia.org/wiki/Jhumpa_Lahiri, který Vám dá realistickou tváří nahlédnout na život imigrantů. Jeden z nejlepších filmových zážitků roku. (04.08.2007)

Kto dokáže pravdivejšie a hodnovernejšie natočiť film, ktorý zachytáva mladý indický pár po emigrácii do USA a následnú tvrdú kolíziu týchto dvoch diametrálne odlišných kultúr z pohľadu mladých detí týchto rodín? No predsa Indka, ktorá emigrovala a vyrástla v New Yorku. Citlivo natočený film, ktorý dokonale dáva do kontrastu tieto dva svety, dve kultúry, ich životné hodnoty a štýl života. Na jednej strane indický život, ktorý prekypuje radosťou zo života, pulzuje energiou, farbami a láskou, na druhej strane typický americký štýl života, unáhlený, citovo chladný, mravne skazený. Mira Nair všetky tieto problémy natočila s citom a uvážlivosťou tak, aby aj ne-bengálske publikum dokázalo pochopiť pocity a a zmysel bengálskej tradície a kultúry. Krásne zachytený bol každý aspekt zmyslu života. Počiatočný zrod veľkej lásky, počatie nového života, strata najbližšieho, pri ktorých som každú radosť, či pálčivý smútok prežíval s hlavnými postavami. Veľkú priazeň si u mňa vyslúžil záver, ktorý napriek veľkej citovej náväznosti na diváka sa nesnaží o nejaké samoúčelné citové vydieranie. Obhajujúc len štvorhviezdičkové hodnotenie musím ale spomenúť (jemnými spoilermi) aj niekoľké nedostatky. Scenár je na jednej strane veľmi vynaliezavý a pestrý, ale pocitu klišé som sa nevyhol (aféra s francúzskym milencom bola trošku otrepaná) a príliš zjednodušený bol priebeh zásadných momentov - rozchod Gogola s americkou priateľkou a následný vzťah s jeho manželkou. Samozrejme a pochopiteľne, najväčším prekvapením bol Kal Penn ako nesporná herecká dominanta celého filmu. Som rád, že som nezaváhal a vsiakol som toto filmové potešenie a konečne 'niečo iné'. 85%. (29.05.2009)

Příběh jedné rodiny, tak by se dalo velmi rychle shrnout vše, o čem tento snímek je. Ind žijící v USA (Irrfan Khan) si namluví v Indii děvče (Tabu) a spolu odcestují do ráje na zemi, který zde představuje USA. Poté se jim narodí chlapec a děvče. Postupné posouvání v ději nás seznámí s tím, jak se čas a prostředí podepsalo na jejich rodině. Nejviditelněji na jejich potomcích, které můžeme sledovat od plenek po plnou dospělost. S přicházející novou generací, novými vztahy a způsobem života v západním světě se pomalu, ale jistě jako rodina odcizují... Nic zázračného nečekejte, ani nějaká silná poselství do života. I.F. a Tabu jsou bez debat výborní herci, ale zde se nedalo nic navíc prodat. Prostě jen sledujeme osudy jedné rodiny, to je vše. Je mi líto, ale zdejší hodnocení je přehnaně vysoké. Krutě průměrné, lehce v nudě mučivé a bez efektu, kterým jinak indické filmy přetékají - záplavou emocí. Samozřejmě můj názor. Někoho jiného to mohlo velmi fascinovat, mě tedy rozhodně ne. Jasný a čistý průměr tří hvězd. Zde není nad čím spekulovat. (04.09.2018)

I když se Mira Nair neumí rozhodnout, jestli je její film určen migrujícím Indům, zájemcům o indickou kulturu či filmovému divákovi a její zkratkovitá výpověď se sestává z jednoduchých symbolů jako vlak či kniha, je to ve výsledku příjemný filmový zážitek. A je možná ještě zajímavější, že podobné zážitky přicházejí opakovaně od indických režisérek. (16.01.2008)

Typická americká koprodukcia, mne teda vôbec nevyhovuje. Asi v polovici filmu som si matne uvedomila, že toto som už videla, aj keď to bolo ešte pred nástupom mojej éry "Bollywood" ale zjavne ma to neočarilo veľmi ani vtedy ani teraz. Irrfan dokáže dať zo seba omnoho viac, táto nemastná neslaná rola bola divná. Tabu bola síce zlatá, ale celý film postráda nejakú hlbšiu myšlienku, niečo zlomové teda ak to tam malo smerovať. V obsahu sa píše o dramatickom príbehu a rebelujúcom synovi, pre Boha kde to vzali, toto bola dráma a rebélia? To bol pokľudný náhľad do rodiny žijúcej v Amerike a nič viac. (14.07.2017)