Posledný škótsky kráľ

Mladý skotský absolvent medicíny nehodlá paběrkovat v rodném Skotsku pod dohledem rodičů a rozhodne se vyrazit do světa za dobrodružstvím. Na první místo, kde prst zastaví roztočený glóbus! Hm, Kanada, ráj Indočechů - tam rozhodně ne! Další otáčka plastové zeměkoule a pích! Uganda, to je to místo zaslíbené, země mlékem a strdím oplývající. A tak se naivní panáček vydá do Afriky: chvilku paběrkuje a páchá dobro s Danou Scully, než jeho cestu zkříží setkání s novým prezidentem Aminem. Cesta do pekla bývá vydlážděna dobrými úmysly a o tom je tenhle vcelku působivý film, který ovšem mohl být ještě působivější, kdyby se místo fiktivního, hloupého, skotského doktůrka více soustředil na hrůznou osobnost ugandského diktátora a jeho činy. Slušný kousek, výživný, poněkud předvídatelný, vhodně obsazený, škoda té přitažené uzdy - tenhle obrázek Idi Amina je přes brutálnější závěr neskutečně idylický, nikoliv reálně Idilický. 71% (20.12.2010)

Forest Whitaker je poslední skotský král nebo já tomu po shlédnutí tohoto filmu opravdu věřil. Proč? Hlavně díky excelentnímu hereckému výkonu, za který získal i Oscara a rázem se mi dostal na nejvyšší příčku černošškých herců současnosti. Celkově je film spíše ponurý, škodolibý, ale snaží se ukázat největšího tyrana Ugandské historie trochu z jinačí stránky než se zdá být, jenže ta pravá se více drápe na povrch a nakonec ho také zavrhne. Ono po celou dobu filmu má divák takový divný pocit, že je něco špatně, nejde o zpracování, ale o příběh samotný. Nepotěší, opravdu dvakrát ne a akce se také příliš neobjeví, i když tady je jí trochu zbytečně. Zajímavé to jistě je, ale že by to mělo nějaký hluboký spád to zas ne. --- Říká se o Vás, že jste se prohlásil za posledního skotského krále. - Áno, mí přátelé, Skotský lid viděl, jak jsem tady porazil Angličany a chtějí abych pro ně to samé udělal tam. (31.07.2007)

Pětihvězdičkový Forest Whitaker v jinak průměrném tříhvězdičkovém filmu. Tenhle snímek dobře ukazuje, jak přistupují vyspělé euroamerické kinematografie k rozvojovým zemím, kdy hlavním hrdinou filmu situovaného do střední Afriky musí být nezbytně bílý Evropan, aby se vyšlo vstříc publiku v ekonomicky vyspělých zemích. Tak se na drama středoafrického diktátora narouboval příběh britského floutka, který si přijel do Afriky užít a získat nějaké životní zkušenosti. Jenže scénář nedokázal přesvědčivě existenci hlavního hrdiny obhájit, protože hlavním tahounem a magnetem je jednoznačně samozvaný prezident Idi Amin, kterému Forest Whitaker propůjčil určitě větší charisma než měl diktátor ve skutečnosti. Podle mě se měl hlavním hrdinou stát černý Afričan, který by se z nějakého důvodu dostal do blízkosti nového šéfa země a byl nucen přihlížet všem šílenostem a čelit Aminovým prudkým výkyvům nálad a chronické podezřívavosti. Tak slibnou postavu, jako je Amin s dlouhými řadami mrtvol a nesčetnými zločiny za sebou, snad ani nešlo úplně zkazit, ale Whitaker se chopil příležitosti a vytěžil z toho Oscara. Neřekl bych, že to je jeho nejlepší výkon na filmovém plátně, ale právě za takové společensky kritické role se udílejí filmové ceny. Celkový dojem: 60 %. (01.01.2012)

Příběh o skutečném krutovládci, který jak podotkne doktor Garrigan byl vlastně takové přerostlé dítě. Idi Amin vládl v rozmezí let 1971 až 1979 a za tu dobu nechal zabít 300 tisíc lidí. Ve filmu se dlouho nezdá že byl opravdu takovým diktátorem, vše se začně vyjasňovat ve druhé polovině a to ještě velmi nenápadně. Myslím že metody Amina byly mnohem mnohem horší a film se jich dotýká jen velice nerad a pozvolna. Forest Whitaker se převtělil do své postavy vskutku přesvědčivě. Místy z něj opravdu mrazí a vytváří kolem sebe onen pověstný neklid šílenců. (02.07.2009)

Forest Whitaker předvedl Idi Amina skvěle, rozhodně výrazněji, než James McAvoy svého "doktůrka". Každopádně je zde ale konání Amina vůči jeho lidu více jen naznačeno, než že by byl divák přímo konfrontován s důsledky diktátorovy vlády. V tomto měl třeba Hotel Rwanda mnohem větší dopad a tím podle mě i šanci reálně poukázat na to, jak to ve velké části Afriky za nezájmu okolního světa chodí. I přes tento (těžko říci, zda) nedostatek ale Poslední skotský král ledacos naznačuje - třeba to, že osobnímu kouzlu diktátora může podlehnout snadno i civilizovaný běloch, natožpak nevzdělaný domorodec, nebo to, že asi každý diktátor musí být do určité míry šílenec.... (23.04.2013)