Paha maa
Réžia:
Aku LouhimiesKamera:
Rauno RonkainenHrajú:
Jasper Pääkkönen, Mikko Leppilampi, Pamela Tola, Petteri Summanen, Matleena Kuusniemi, Sulevi Peltola, Mikko Kouki, Pertti Sveholm, Samuli Edelmann (viac)Obsahy(1)
Nejdiskutovanější severský film tohoto roku odvážně popisuje moderní život a lidskou zranitelnost v současném Finsku. Silná témata, jako odvaha a nalézání těžké cesty k odpuštění, hrají ústřední roli ve vzájemně se prolínajících epizodách o nezaměstnanosti, alkoholismu, depresi a drogové závislosti. Podobně jako v krátké povídce Lva Tolstého Faux billet, která inspirovala klasický film Roberta Bressona LALRGENT (1983), film Paha maa sleduje cestu, na jejímž počátku je nespravedlnost. Ačkoliv je na počátku řetězce událostí padělaná bankovka, důležitější propojení mezi postavami a okolnostmi pramení z jejich práce (či z jejího nedostatku) a ze stresových situací, které v práci zažívají. Podobně jako jeho krajan Aki Kaurismäki zkoumá režisér Aku Louhimies lidský rozměr práce v mnoha jejích podobách. Kombinací psychologické jasnosti s citlivým pohledem na sociální problémy Paha maa v mnoha ohledech odkazuje na film Ulricha Seidla PSÍ DNY. (MFF Karlovy Vary) (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (86)
Zamrzlá země, zamrzlá srdce, hořící líh... Sugestivní výběrové řízení na lidské slabosti, aplikované na všechny druhy zoufalství, s lavinovým efektem. Musíme věřit, že nakonec se věci zlepší. Jinak nic nedává smysl. Teď ještě aby tomu věřil i Aku Louhimies, až se tak stane, má ode mě vyšší hodnocení jisté. ()
Čirá beznaděj a deprese zfilmovaná do několika dějství v rámci proplétajících se osudů několika lidí a to tak, jak to umí zachytit pravděpodobně pouze severská kinematografie. Stačí pár desítek minut a je jasné, že zde není sebemenší šance na něco byť jen trošku pozitivního. Alkoholismus, drogy, zločin, nešťastné náhody a to vše šikovně namixováno tak, jak to umí pouze sám život, tj. v takovém nešťastném sledu, že si budete na gauči v jednom kuse zoufat. Produkce, neúprosná režisérská dikce, které žene celý film do jasně určené depresivní noty, ale i přesvědčivé obsazení, herecké výkony, počasí a lokace dělají na filmu své kouzlo. Tohle rozhodně nedoporučuji citlivým divákům s větší, než malou dávkou empatie uvnitř... ()
Před pár lety mě ve Varech nadchl film Milovat a opouštět a další dílo téhož režiséra dokazuje, že to nebyla náhoda. Zamrzlá země je mozaikou mikropříběhů odvíjejících se od jednoho muže vyhozeného z práce. Jednou si sice pomůže návratem kousek za začátek a v závěru zase poskočí o pět let dopředu, ale náhody (pro tento typ filmů nezbytné) mi nepřišly nějak nepravděpodobně vykonstruované. Řeší se tu témata jako nezaměstnanost, alkoholismus, drogy, agresivita, kriminalita apod., ale celé je to okořeněné nezanedbatelným množstvím černého humoru. Takhle nějak jsem doufal, že bude vypadat Hřebejkovo Horem pádem. ()
Mrazivé severské drama je naprosto dokonalý popis pro tenhle film. Rozhodně to není na koukání příjemné a člověk nedostane klasický příval endorfinů, když se hrdinům děje něco hezkého, ale sledovat ten propletenec událostí a jak se vlastně týká úplně všech zúčastněných, bylo uchvacující. Škoda těch sto třiceti minut, to bylo příliš. 80% ()
Vypointování většiny příběhů bylo pro mé vidění a vnímání světa jednoduše k zblití. Pozérský nesmysl, který většinu postav úmyslně vede na porážku, aniž by se snažil přijmout nabízené možnosti k řešení. A podobné pokrytecké vedení filmu nemusím, nikdy nic není pouze černé. Motivace k činům u většiny byly velmi nepravděpodobné a hlavně nedotažené (což logika nabízela) a některé postavy samoúčelně odporné. Navíc nemusím alkohol a opovrhuji alkoholikama, takže část nazvaná "chlast" byla pro mě za hranou sledovatelnosti. Při pohledu na Mikka Koukiho jsem musel odvracet zrak od obrazovky a podobné znechucení jsem naposledy u filmu cítil při sledování polského Dom zly. Další důkaz toho, že severská filmová deprese není nic pro mě. Uvěřitelnost celku prakticky nulová. Když už film na téma řešení aktuálních a zásadních společenských témat (nezaměstnanost, kriminalita, alkoholismus, prostituce, násilí, deprese či smrt) tak raději rakouský Import/Export. Ten film má narozdíl od Paha Maa kvalitní formu a hlavně duši. ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (2)
- Filmovalo sa na viacerých miestach v okolí fínskych Helsínk. (MikaelSVK)
- Během střihu konečné verze došlo k neshodě, protože režisér Aku Louhimies neschválil verzi, kterou připravilo studio Solar Films. 2. prosince 2004 podal Aku Louhimies žalobu u městského soudu v Helsinkách, kde žádal, aby Solar Films nevydalo verzi filmu, kterou neschválil, pod pokutou 300 000 euro. O pár dní později se spor vyřešil, když Louhimies a producent Markus Selin vytvořili verzi, se kterou souhlasili oba. (Cheeker)
Reklama