Pád do tmy

Scénář: Neil Marshall .. Jako, Liongate se výběrem námětů nezapře, přesto si opakovaně dovolím tvrdit, že současný horor je na dost ubohé úrovni a občasné vysoké hodnocení v různých databázích souvisí pouze s nedostatkem kvalitního materiálů a tím razantního snížení požadavků ze strany fandovské základny, která maximem dokáže ohodnotit kdejakou hovadinu. Sponzorování takových projektů je jen mrháním prostředků (byť se mnohdy vrátí, protože naivních vyznavačů hloupých hororů neubývá). Je to i případ filmu Descent. ___ Neil Marshall mě sice svým virus-apokalyptickým Doomsday potěšil, bohužel jeho předešlý počin za nějaké pochvalné ódy nestojí a jelikož mu chybí nadhled a humor, je průser na obzoru. Možná, kdyby nesklouzl do šablonovité vyvražďovačky s dementní motivací postav, které se vraždí navzájem a zůstal jen u klaustrofobické tmy a náročného hledání cesty ven. Jenže ne, šestice žen musí na výpravě do neprobádaných temných hlubin narazit na kolonii Glumů, která ráda masíčko. Měl zůstat jen u strachu z neznámého, touze po záchraně a (kdyby si k tomu tedy připravil půdu v úvodní třetině) okořenit to nějakým tím rozkolem, ústícím ze sporů v soukromí, který by třeba vedl k vraždě mezi některými z nich, apod. Prostě dojet do závěru na psychologii. ___ Pád do tmy navíc nevyleká a závěr nepřekvapí. Oboje je také trapně šablonovité - copak se vážně leknete, když je předkládán několika vteřinový záběr do tmy (přes infra záběr kamery holek či samostatný záběr filmu) a pak se něco zjeví? Vždyť je to tak průhledné a očekávatelné! Lekačka by se měla dělat v momentě, kde není očekávaná, tj. bez zdlouhavé přípravy! K samotné pointě resp. (ne)šťastnému konci - vždyť už při první takové dějovém „probuzení se“ bylo přece téměř jisté, že ho použije ještě jednou, nejlépe ve finále. Nechápu, proč bylo použito dvakrát, protože tím to finální zcela ztratilo náboj a intenzitu. Oba zásadní momenty tak mohou bezvadně fungovat pouze na neznalé strašpytlíky. 40%. (24.04.2008)

Super hovězina s šestákovoumorálkou a fakt sexy zakrvácenou hlavní hrdinkou. Narozdíl od podobně laděné Jeskyně tady zapracovala jak skvělá režie, která si s atmosférou podzemí řádně vyhrála, tak slušný scénář, který naskládal partu buchet do jeskynního komplexu, vystavil je bandě hladových Glumů a přestal cokoli řešit. Dialogy se tak omezují na nutné minimum a člověk přežije i ten celkem jalový pokus o jakés takés vyhrocení vztahu uvnitř družiny. Fakt se mi líbil stylový konec. Čekal jsem typické nablblé klišé, ale navzdory falešnému naznačení je konec... no prostě descentní jak se sluší a patří. Neil Marshall to má v ruce a The Descent je fakticky povedeným kouskem hororového béčka s áčkovým vyzněním. Ačkoli je část před zjevením glumoidních kreatur výrazně povedenější, celkově vzato mě i emancipovaná vyvražďovačka v závěru celkem pobavila. Citace Morriconeho zvukových patvarů z Věci taky potěšila. Tak toto som nečakal. (06.01.2008)

Je to dosť dobrý horor z britskej produkcie. Má veľmi dobrý príbeh o šestici dobrodružných žien, ktoré sa rozhodnú prejsť rozľahlé jaskyne, v ktorých sa im ale zatarasí východ a časom zistia, že to je nepreskúmaný jaskynný systém, z ktorého si cestu von musia nájsť samé. A nanešťastie v ňom žije aj veľmi nebezpečný mäsožravý živočíšny druh a tak musia ženy bojovať o svoje prežitie. Spracovanie je na tom dobre, po úvodnej zoznamovacej dvadsaťminútovke sa už dej prenesie do jaskýň, pričom sa to ale nesie v čisto dobrodružnom duchu, takže ženy preliezajú rozličnými a často úzkymi chodbami, ale keďže to po dobrodružnej stránke funguje a pozerá sa na to dobre, tak s tým nemám problém a keď sa po takmer hodine filmu na scéne objavia netvory, začne jedna dlhá hororová jazda, ktorá skončí až v závere. Ale tento film považujem za iný typ hororu, ako väčšinu, lebo len predsa relatívne uveriteľný poraziteľný živočíšny druh nepredstavuje ten istý pocit nebezpečia ako originálne krvilačné monštrum, tu ich nie je až tak ťažké zabiť, problém predstavuje až presila, ale keďže väčšinou chodia po jednom alebo dvoch, tak to funguje skôr po akčnej stránke. Klasická hororová atmosféra tu nie je a napätie je skôr kvôli prostrediu, takéto klaustrofobické jaskyne vyvolávajú väčší rešpekt, ako samotné netvory. Ale toto aj tak nepovažujem za zápor, aj na takéto akčné prevedenie sa pozerá veľmi dobre, krvi a rôznych drsnejších scén je tu dosť, nájde sa tu plno slušných likvidácií, dokonca aj zlomenie väzu a minimálne skvelé vraždené duo hlavných hrdiniek v akcii je radosť pozerať. Herecké obsadenie je celkom dobré, celé obsadenie stojí len na šestici hrdiniek, okrem nich sa tu objaví len minimum postáv, ktoré navyše nemajú takmer žiadny priestor a takto mi to vyhovuje. Réžia a technická stránka sú výborné, Neil Marshall nemá s podobnými filmami žiadny problém. Pád do tmy nie je žiadny atmosférický napínavý horor, takže po tejto stránke tu nie je o čo stáť, ale medzi krvavými survivalmi patrí medzi to najlepšie. 75% (08.04.2007)

Sushlasim so Superperom, ze som stracal prehlad s hrdinkami a so siestich som si zapamätal taktiez len tri, ale ani to nemeni nic na tom, ze som bol s filmom nadpriemerne spokojny. Prva polovica hororu bola trosku slabsia, ale na druhej strane mi dal reziser cas na spoznavanie hrdiniek a v druhej polovice filmu sa nesetrilo strachom, brutalitou alebo krvou. Ak by som ho porovnal s podpriemernou Jaskynou natocenou v tom istom roku, vidiet medzi nimi obrovsky rozdiel. Presne to, co sa mi pacilo v tomto horore ma v Jaskyni sklamalo. (11.10.2007)

Neil Marshall nám znovu dokazuje své režisérské kvality. Zatímco v Dog Soldiers se nepáral s budováním atmosféry a šel rovnou do akce, u Descent se rozhodl pro razantní změny. Ta první a nejmarkantnější je prohození hláškujících mužů za ženy, které zde mají nejspíše evokovat ohrožené a bezbranné bytosti, čímž ovšem rozhodně nejsou; druhá změna se odehrává na postu prostředí. Zatímco u Psích vojáků jsme měli dokonalý přehled o okolí, zde nemáme naprosto žádné tušení o tom jak bude vypadat další úsek. Jenže tentokrát se režisér potýká s velikým problémem, jedná se o scénář. Chování a hlavně vývoj charakterů jednotlivých postav je těžko uvěřitelný a v mnoha momentech nesnesitelný. Na druhou stranu si ovšem Marshall skvěle poradil s momentem, kdy se dramatický příběh přehoupne do druhé části a přijdou monstra. Právě z živočichů obývajících neznámý jeskyní komplex jsem měl největší strach, ale nakonec mě režisér skvěle překvapil. Nejen že příšerky nevypadají komicky, ale docela se povedly, ba díky své obyčejnosti působí dostatečně přirozeně a jde z nich celkem strach. Co bych nejvíce pochválil je úchvatná práce s kamerou a ještě lepší hudební doprovod, který v několika momentech dával připomenout slavnou Věc. Nebýt těch otřesných dialogů a velice špatného rozjezdu hodnotil bych větším počtem, ale takhle si Pád do tmy nezasluhuje více, než silnější průměr. 70% (25.06.2006)