Kachní sezóna
Temporada de patos
Duck Season
Obsahy(1)
Panelákový byt a výpadek proudu, to zas bude neděle!
Je neděle, 11 hodin dopoledne a Flamova matka musí někam odejít. Zdá se, že Flama a Moko mají před sebou neděli snů. Prázdný byt, playstation, coca-cola a pizza, co jim může chybět? Ale jen do chvíle, než vypadne proud. Jeden panelákový byt, čtyři mladí, tři z toho ještě děti a nekonečná neděle. To je prostor, v němž debutující mexický režisér Fernando Eimbecke rozehrál svou hořkou černobílou teenagerovskou komedii. Natolik oslnila domácí publikum, že získala 11 z 12 možných výročních filmových cen Ariel a 8 cen na Mexickém filmovém festivalu v Guadalajaře 2004 a stejně tak byla s úspěchem uvedena na mnohých zahraničních festivalech, včetně MFF Karlovy Vary.
Kromě nesmírně civilních hereckých výkonů mladých herců, po zásluze též oceněných, a skvělé hudbě, která rovněž velmi podstatně vytváří atmosféru tohoto jen zdánlivě nenápadného filmu, je tu nejpozoruhodnější zejména Eimbeckova režie. Dlouhé pasáže, v nichž se mezi postavami zdánlivě nic neděje, střídané směšnosmutnými akcemi zdánlivého veselí, zkomponované k sobě jako hudební skladba, v jejichž rytmu a souzvuku vycházejí najevo další plány, vytvářejí až neuvěřitelně pravdivý portrét dvou teenagerů s jejich problémy, dívky odvedle, jejíž rodiče zapomněli na její narozeniny, a mladíka, který přichází na to, že vlastně nedělá co, skutečně chce. Čas, kdy ti čtyři čekají, až zase zapnou elektřinu a oživí umělý svět všech jejich berliček a pomocníků, se stane z původně nuceného zabíjení nudy jednou z nejzajímavějších chvil jejich dosavadních životů. Zbaveni záchytného systému rutinních činností náhle jednají sami za sebe a nacházejí sílu vyslovit své problémy především sami před sebou.
Eimbeckův hraný debut patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co v poslední době na i tak zajímavém filmovém prostoru mexické kinematografie vzniklo.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (88)
Tak největší zápich se povedl asi distributorovi: "Nízkorozpočtová černobílá komedie plná absurdního humoru, vtipných dialogů..." Mluví se zde tak málo a když už, tak podle mě určitě ne vtipně, že nejvtipnější je opravdu onen zmiňovaný komentář. Jinak - nad průměr se dostala Kachní sezona až po hodině, což je u 90 min. snímku hodně málo. Takových 3,5*. ()
Debut Fernanda Eimbcke Temporada de patos je venovaný jeho veľkým ikonám, Jimovi Jarmuschovi a Jasudžiró Ozuovi. Neprekvapí preto, že obsahuje mnohé štylistické znaky príznačné pre ich diela, no zároveň si nesie prvky Eimbckeho neskoršieho rukopisu. Ako prvé sa nám predstavuje a ožíva pred nami minimalistické prostredie a architektúra sídliska panelových domov. Potom nastupujú postavy - deti, ktoré sú behom jedného voľného dňa konfrontované s množstvom problémov vrátane sveta dospelých, stelesnenom v roznášačovi pizze. Civilnosť zobrazenia bežného života a herectva predstaviteľov štvorlístka hlavných rolí sa v statických obrazoch míňa s romantikou, subjektívnym vnímaním reality (časť, v ktorej majú významnú rolu isté povzbudivé látky) a postmodernou hrou s pravidlami rozprávania. Hravý humor pozdvihuje aj priemernejšie momenty a udržiava pozornosť až do záveru. Mimochodom, až naskočia titulky, film ešte nevypínajte a počkajte si na koniec ;-) 75% ()
Ten film dělá čest svému jménu. Je poskládaný s kousků a "pokousků" s cílem - zabít čas. Nekalibrovaný jako ona neděle v mexickém paneláku: chvílka nudy střídá trochu srandy a pak taky něco pravdy o životě. Nahoru dolů. Byl to záměr, nebyl to záměr - vytvořit přímo v divákovi pocit panující, šedé, těžkopádné a zdlouhavé neděle? Nad takovým přesahem váhám. Váhám taky nad jednou hvězdou čistě za kameru. Je to přeci jenom debut a tak je to třeba hodnotit. Ostatně po tom mém předchozím shlednutém debutu je to značná uleva. Ale rozhodně ne nejlepší mexický film roku. Napadá mne otázka, jak je možné, že na ČT2 projde do filmového klubu téměř cokoli. Za plejádu debutantských filmů jistě moc neutratili ... hlavně, že jsou tam titulky, to ano ... alespoň se to hodí k výuce jazyků ... ()
Zajímavý černobílý minimalistický film. Perfektní neděle v panelákovém bytě s colou a videohrami (střílečka Bin Ládin x Bush) je pro dva teenagery násilně přerušena výpadkem elektřiny a vpádem šestnáctileté osamělé sousedky dovolující si upéct u nich v troubě buchtu (nebo možná potřebující společnost pro oslavu svých narozenin). No a k tomu ještě prodejce doručí pizzu o 11 sekund později, než je inzerované časové maximum. Zdánlivá pohoda se hroutí a ani dva vetřelci nechtějí vypadnout, protože nemají nic lepšího na práci a bez elektřiny nelze vybojovat ani vítězství ve fotbalové videohře, kdo zaplatí pizzu. Během nastávájící diskuse se uvolní napjatá atmosféra až při konzumaci koláčků, ve kterých se objevila přísada marihuany. A rázem se vyjeví problémy hrdinů - osamělost, problémy s rozlišováním erotické náklonnosti a přátelství (stačí se spárovat a je jasněji), nejistota i znechucení z rozvodu rodičů a jejich věčných hádek o domácí cenné předměty (po střelbě do nich se pár problémů vyřeší), neuspokojivé zaměstnání (telefonické odeslání šéfa do... odstraní i tento problém). Výhledu z gauče vévodí na zdi obraz divokých kachen, které odlétají, tak jako hrdinové filmu od svých starostí. P.S.: Po závěrečných titulcích konečně přijde maminka... Trailer: http://www.csfd.cz/film/208181-kachni-sezona-temporada-de-patos/videa/ ()
Celkem dost minimalistický film, který se skoro celý odehrává v jednom bytě se čtyřmi postavami, které během filmu poznáváme hlouběji. A ono to, překvapivě, není vůbec špatný. Vadí mi teda to, že je to natočené černobíle, přitom tam pro to moc nevidím důvod, taky tam chybí nějaká zápletka. Tady se stane jenom to, že kluci hrají na playstationu, pak si objednají pizzu, přijde pizzař a ten tam pak hraje s nimi o to, kdo vyhraje. Pokud vyhraje on, budou mu muset za pizzu zaplatit, pokud ne, dostanou ji zdarma. Jenže v rozhodujícím momentu vypadne proud a pak už se tam jenom baví mezi sebou. A i když ty dialogy jsou většinou vtipné a párkrát jsem zasmál i nahlas, i když to má nějakou hlubší myšlenku (která je dost podobná jako v Lake Tahoe), i tak je to natočené tak, že to může začít nudit, a to někoho dost rychle. Mě to nudilo jenom v prostředku filmu, kde se to dost táhlo, jinak ne, ale i tak to působí poněkud unaveně. Jinak se mi ale film líbil. Zabého kamera je zde pěkná, i když o něco méně poetická, než jsem zvyklý. Tak jako tak je ten film ale příjemný, ačkoli režisérův další film, Lake Tahoe, mi přišel mnohem povedenější. Ale i tak, mám celkem rád mexickou kinematografii, takže nemám problém dát slabší 4*, je znát, že to režisér měl celkem dobře promyšlené. ()
Reklama