Réžia:
Ki-duk KimScenár:
Ki-duk KimObsahy(1)
Dvanáctý Kim Ki-dukův film, elegicky laděné podobenství, vypráví poetický příběh pozdní lásky šedesátiletého muže, který žije na lodi kotvící na otevřeném moři. Společnicí nemluvného lodníka, a také zdatného lučištníka, je půvabná šestnáctiletá dívka, kterou jako dítě nalezl, vychoval a hluboce si ji zamiloval. Trpělivě odpočítává dny s blížícím se datem jejích sedmnáctin, kdy chystá svatbu. Jejich poklidné, pomalu plynoucí soužití oddělené od civilizace občas narušují vetřelci z pevniny, které sem láká rybolov. Až jednou zavítá na starou, pomalovanou loď sympatický mladík. Pěstoun s velkou nelibostí pozoruje, že jeho mladičké nevěstě padl do oka. Pro starého muže, vyznávajícího archaické rituály, má významnou funkci luk. Nejen jako rychlá a přesná zbraň, jíž si hájí svébytnou existenci, ale slouží mu i k věštění budoucnosti nebo jako hudební nástroj. Luk s ostrými šípy je zástupným symbolem jeho síly i mužství. Film zahajoval letošní sekci Un certain regard v Cannes. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (129)
Než jsem se na tento film podíval, bedlivě jsem si přečetl všechny komentáře a s napětím jsem očekával, jak bude film působit na mě. Ukázalo se, že se zařadím mezi ty, které film nijak nenadchl. Jednak mi přišel v mnohých pasážích zbytečně zdlouhavý, ale hlavně mi vadilo, že i kdyby se takový příběh skutečně udál, tak se nemohl udát tak, jak bylo ve filmu ukázáno. Dítě, které by 10 let vyrůstalo v totální izolaci na několika čtverečních metrech lodi se starším mužem by se rozhodně chovalo a jednalo jinak. Je to film, pro který bych už nikdy těch 90 minut na jeho zhlédnutí neobětoval. (Čtvrtek 08.04.2010) ()
Můj 5 film Kim Ki-duka a musím říci, že jeho rukopis je neoddiskutovatelný, ale bohužel už tak nepřekvapí. Sympatické obsazení a příběh podobný jeho filmu Jaro, léto, podzim, zima... a jaro. I přes to, že se Kim Ki-duk sám vykrádá, tak se jedná o oddychovou podívanou, u které jsem se nenudil. Mé hodnocení 3,5 hvězdičky... ()
Kýčovité syté barvy provázejí celý film, který na mě působil jako něco mezi glorifikací pedofilie (což zrovna dvakrát nekoresponduje s vyzněním Samaritánky) a recyklovanou Andersenovskou pohádkou. Alespoň, že se divák zasměje teatrálním hercům a závěrečnému rádoby poselství - za ně jsou ty dvě hvězdy. ()
Asi ne dokonalé, zbytečné pnutí je cítit především v občas trochu zbrklém scénáři. Psychologická nevěrohodnost, zpomalovaný závěr ani hlavní opakující se hudební motiv mi nevadily. Příběh bych ještě o něco oklestil, co se týče obrazové stránky, film se povedl moc, a pár poněkud surovějších míst - především to s posledním účinkováním šípu ve snímku - se do něj velmi hodí. ()
Rozhodně jsem nebyl tak sklamaný, jako ostatní místní uživatelé. Včera jsem viděl Samaritan girl a dneska Luk a Luk u mě vítězí. Přestože má horší příběh, tak mě jeho atmosféra zcela pohltila a nekoukal jsem při něm, co dávají v telce. Ocenil bych rozhodně hlavní představitele a nejvíc autora hudby, která má výsledném pocitu z filmu největší podíl. Trošku jsem kroutil hlavou jen ve chvíly, co skončila svatba. Rozhodně mi ale příběh přišel úplnější než ne Samaritan Girl. Na druhou stranu 3-Iron je určitě lepší. ()
Galéria (8)
Fotka © TFM Distribution
Reklama