Luk
Hwal
The Bow
Réžia:
Ki-duk KimScenár:
Ki-duk KimObsahy(1)
Dvanáctý Kim Ki-dukův film, elegicky laděné podobenství, vypráví poetický příběh pozdní lásky šedesátiletého muže, který žije na lodi kotvící na otevřeném moři. Společnicí nemluvného lodníka, a také zdatného lučištníka, je půvabná šestnáctiletá dívka, kterou jako dítě nalezl, vychoval a hluboce si ji zamiloval. Trpělivě odpočítává dny s blížícím se datem jejích sedmnáctin, kdy chystá svatbu. Jejich poklidné, pomalu plynoucí soužití oddělené od civilizace občas narušují vetřelci z pevniny, které sem láká rybolov. Až jednou zavítá na starou, pomalovanou loď sympatický mladík. Pěstoun s velkou nelibostí pozoruje, že jeho mladičké nevěstě padl do oka. Pro starého muže, vyznávajícího archaické rituály, má významnou funkci luk. Nejen jako rychlá a přesná zbraň, jíž si hájí svébytnou existenci, ale slouží mu i k věštění budoucnosti nebo jako hudební nástroj. Luk s ostrými šípy je zástupným symbolem jeho síly i mužství. Film zahajoval letošní sekci Un certain regard v Cannes. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (129)
Podobenství, které se utopilo samo v sobě. Ze začátku sice kvalitní podíváná, i když ta formální stránka není zdaleka tak silná, jako u jiných Kimových filmů. Hlavní hudební motiv není špatný, ale osobně se mi příliš nelíbil, za což mohlo zejména jeho časté (a myslím si, že ne nutné) opakování. Bohužel hudbu, která doprovází scénu svatby, už nemohu nazvat jinak než rušivým elementem. Tak či tak, mnohem problematičtější je obsahová stránka. Luk se postupně stává vykonstruovaným nesmyslem a přechod do nadpřirozené roviny úplně ke konci spíš jen zvýrazňuje marnost snímku, než aby byl novým impulsem. Luk neevokuje žádné pocity, žádné myšlenky, zkrátka nic, natož aby dokázal duchovně povznést. To už je holt důsledek Kimova natáčení co rok, to minimálně jeden film. Je nemožné v takovém kvantu filmů si udržet vynikající úroveň. Tak snad příště to bude lepší. ()
Rozhodně jsem nebyl tak sklamaný, jako ostatní místní uživatelé. Včera jsem viděl Samaritan girl a dneska Luk a Luk u mě vítězí. Přestože má horší příběh, tak mě jeho atmosféra zcela pohltila a nekoukal jsem při něm, co dávají v telce. Ocenil bych rozhodně hlavní představitele a nejvíc autora hudby, která má výsledném pocitu z filmu největší podíl. Trošku jsem kroutil hlavou jen ve chvíly, co skončila svatba. Rozhodně mi ale příběh přišel úplnější než ne Samaritan Girl. Na druhou stranu 3-Iron je určitě lepší. ()
Na Kima docela slabota, ale přesně v jeho stylu. Slizkej stařík si dělá zálusk na mladou kočičku a žárlí na její možné nápadníky. Ve zbytku filmu hraje dost nepřesvědčivě na luk a také nás poučí o tom, že lidskou hlavu, omotanou lanem, síla několikatunového člunu od těla neodtrhne. Zajímavé... Já čekal něco ve stylu praku a následného krmení ryb. ()
Ač jsem tajně doufal, že tomu tak nebude, musím po zhlédnutí filmu naprosto souhlasit s May a Adrianem. Určitou dobu je Hwal poutavý a poetický, což podporuje krásná hudba, jež mi evokovala Bin-jip, u Ki-duka tradičně fascinující vizuální forma a přesně v duchu Kimových příběhů nemluvní hrdinové, zasmušilý stařec a přelíbezná dívka, osaměle žijící na lodi a čas od času poskytující za úplatu azyl rybářům. Po opakovaném střeleckém cvičení s lukem žárlivého dědy se snímek přetaví ve vznešenou nudu a ani krapet bizarní finální fáze nenapraví dojem únavnosti a prázdnoty. ()
Čekal jsem obdobný zážitek jako při sledování jiného Ki-duk Kimova filmu Seom. V lecčems srovnatelný je, ovšem výsledný efekt je bohužel rozdílný až nechutně. Nemůžu si pomoct ale Hwal působí odfláknutým dojmem, jakoby Ki-duk Kimovi došla šťáva a nebo jakoby tenhle film natočil za trest a z donucení. Hudba, která nás doprovází celým filmem je sice zajímavá, ale rychle začne lézt na nervy, což výsledný špatný dojem jenom prohlubuje. ()
Reklama