Na jaře
Vesnoj
In Spring
Obsahy(1)
Rok 1929 není jen rokem Muže s kinoaparátem, ale i rokem jeho zamýšlené antiteze, rokem Kaufmanova Jara, metafory revoluce. Zvláště poezie vodního živlu tu nabývá všech skupenství. A pak se zde objevuje vše, co k vodě patří – od lodí po praní prádla. Do poloviny metráže více filmová esej než politický manifest. (MFDF Ji.hlava)
Recenzie (3)
Oslava jara ve všech jeho podobách, především pak ve spojení s vodou, která je nejdříve vidět v podobě tajícího sněhu, povodní, bláta, na něž navazují jarní opravy cest, ale i setí a plození. První část je opravdu krásná lyrická báseň oslavující přírodu v obrazech, kam jen minimálně zasahuje člověk. Druhá část se již zaměřuje výhradně na člověka, slavení jara, Velikonoc, sport a industriální práce, ale i pálení alkoholu a jeho popíjení. Některé záběry jsou delší, některé jen problesknou, aby se za chvilku zopakovaly, čímž vzniká neobvyklé tempo připomínající spirálu. ()
Z trojice bratrů Kaufmanových (Dziga Vertov a Boris, kameraman V přístavu, Baby Doll a Dvanácti rozhněvaných mužů) dnes nejméně známý vedle kameramanské a spoluautorské práci s bratrem Davidem Abramovičem (alias Dzigou) vytvořil plně autorský (kamera a režie) poetický vitalní klenot, rytmicky tepající životem Kyjeva (kam byl nucen odejít z Moskvy) a který bývá považován za lyrickou odpověď na Muže s kinoaparátem. ()
Je to o poznání slabší než dost podobný Muž s kinoaparátem, co se atmosféry a precizní hry se záběry, ale i tak to pořád má dost do sebe. Je to takové poeticky laděné, včetně hudby a záběrů, líbilo se mi to vedení z konce zimy do hlavní části jara (btw tu zimu tam měli echt tuhou, včetně po ní následující povodni - ale tak co čekat, když se to odehrává v Rusku) pak to taky má příjemnou stopáž, jenom první polovina mi přišla o dost zajímavější (včetně toho, co všechno (a jak) zobrazuje) než ta druhá, která mě už popravdě moc nezaujala. Proto to hodnocení mám mezi silnými třemi a slabými čtyřmi, ale nakonec jsem se rozhodl pro slabé 4*. ()