Babička

Nejlepší naše zfilmovaná Babička podle proslulého románu od Boženy Němcové a to jednoznačně a bez nějakých větších pochyb. Navíc téměř v ideálním hereckém obsazení. A to nejen od samotné babičky, ale i třeba Viktorka v podání Jiřiny Štěpničkové, nebo například černý myslivec (Gustav Nezval) byli vynikající, a stále až do dneška je mám uchované ve své paměti. O třicet let starší dvoudílná televizní od režiséra Moskalyka už takových kvalit nedosahuje. A na mě osobně tolik už nezapůsobila, chybělo ji prostě nějaké to kouzlo navíc, možná to byla jen (černobílost filmového obrazu, a film pojatý takřka v polo dokumentárním stylu), i ten stařičký venkov čtyřicátých let na mě působil prostě nějak věrohodněji než ten už socialistický sedmdesátých let. Co se ale týče hlavní představitelky to zas všechna čest herectví Jarmily Kurandové. Terezie Brzková jedna z našich vůbec nejstarších hereček, vytvořila opravdu nezapomenutelnou roli, a asi i svojí největší, opominu -li například ještě bravurní výkon v Barboře Hlavsové. Byla to herečka která nemusela nic přehrávat, hrála prostě jen sebe sama takovou jaká byla ve skutečnosti. Ostatně není se čemu ani divit..Lidé v té době tedy v Rakousko-Uherském mocnářství byli prostě jinak vychovávaní než ty prvorepublikový a posléze ty odchovaní socialismem. Za 4* byl to opravdu pečlivý přepis o obecné představě a vizuální podobě naší národní klasiky. (01.11.2006)

Vždy s dojetím. Vždy s pokorou. Vždy s nostalgií. Tak takhle vidím babičku já. A děkuji Františku Čápovi, že se mu podařilo tak překrásné dílo. A děkuji hercům, protože navždy bude černý myslivec Gustavem Nezvalem aViktorka Jiřinkou Štěpničkovou a babička bude Terezií Brzkovou a Marie Glázrová bude hraběnkou..... :-)) (26.10.2011)

Nezapomenutelné filmové zpracování Babičky. Tvůrcům se podařilo přenést na filmové plátno pravou atmosféru té doby a vytvořit tak hodnotný "přepis" knihy. O hereckém obsazení netřeba dlouze polemizovat. Tereza Brzková ve své životní roli, obklopena dalšími velkými herci - těmi dospělými či dětskými. Neuvěřitelně malebné prostředí dodává filmu ten opravdový lesk, zmínila bych mou oblíbenou scénu v mlýně - dospělí sedí a poslouchají vyprávění mlynářovo, děti si hrají ve stodole na schovávanou. Taky bych se na chvíli zaposlouchala do těch příběhů či si zaskotačila s dětmi... (18.01.2008)

Z dnešního pohledu se sice může zdát zastaralý, ale přesto je to jeden z nejlepších českých filmů všech dob. František Čáp dokonale pochopil a uchopil ducha literární předlohy (na rozdíl od adaptace A. Moskalyka z roku 1971). Formálně i obsahově klenot české kinematografie, pro děti i dospělé. Je to idealizace, ale moudrá. Neboť takový ideál lidského života je správný. Kdyby bylo možno dát více hvězdiček, dal bych víc. (28.06.2009)

Myslím si, že by Božena Němcová měla radost, jak František Čáp převedl její nejznámější dílo na filmové plátno. Především ta atmosféra venkova je věrohodná a stejně tak i lidí v čele se samotnou babičkou. Ta v podání Terezie Brzkové vypadá a mluví jako by sama vystoupila z knihy. Nejvíce mě dostávala ta její staročeština plná církevních blábolů (Pochválen buď Ježíš Kristus nebo že duše v očistci pláčou), kterými tento film působí jakoby by skutečně byl natočen v letech, kdy se děj odehrává. Stejně tak si myslím, že i černobílé podání Babičce nostalgicky pomáhá a černobílé záběry na bláznivou Viktorku tak vypadají jako z hororu. Myslím si, že Jiřina Štěpničková si tuhle roli fakt užila a dokonale se jí zhostila. Stejně jako Marie Glázrová v roli paní kněžny. Natočeno je to opravdu pěkně, obzvláště na film z přelomu 30. a 40. let. Je to taková růže mezi trním (těmi velelohrami, co se tehdy točily). Ovšem je to i film, který svojí tématikou a stářím u dnešního diváka tak nezaboduje jako v polovině minulého století. [5853. hodnocení, 129. komentář, 74%] (03.12.2020)