Samurai Champloo

Velmi dobrá kresba, spíš skvěle navozující atmosféru, než bůhvíjak precizní, citlivý a téměř vždy vyvážený mix humoru a dramatu. Jinovi a Mugenovi to v tandemu docela šlape, ale Mugen sám je postava hloupá, nesympatická a přehnaná. Našel jsem si k němu cestu až v posledních dílech. Největší problém Samurai Champloo je, že snad žádná epizoda vyloženě neutkví (a některé jsou tu vyloženě navíc) a nejlepší soupeři se vyplýtvají těsně před koncem (slepá assasinka zaručeně zanechá ten nejlepší dojem). Finále mi přišlo bez dechu. Nakonec budu ale na tohle anime vzpomínat v dobrém, a proto přidávám poslední hvězdu. (12.12.2014)

Největší chybou Watanabeho seriálu je to, že z velké části nehledí na historické skutečnosti a vsazuje do feudálního japonska lidi, kteří svou mentalitou odpovídají spíše dnešním Japoncům. Obdobnou chybu činí i tím, že v seriálu užívá mnohých hiphopových prvků. To vše je ovšem pochopitelné, přihlédnete-li k věkové skupině, pro kterou je seriál především určen, a k velké oblíbenosti hiphopu v dnešním Japonsku. I přesto zde však není nouze o zábavu a mnohé díly bych si odvážil ohodnotit i pěti hvězdičkami. Nejvíce na mě zapůsobil díl o japonských dřevorytech, v němž jistým způsobem figoroval i V. van Gogh, a také díl o dívce z ostrovů Rjúkjú, kde se na dané poměry vyskytla i poměrně hezká hudba. Velmi pozitivní je také používání mnoha vyprávěčských metod a příběhová bohatost. Několik dílů ovšem bylo takřka nesnesitelných, hlavně ty, které byly prolezlé hiphopem. Tyto díly srazily dolů můj celkový požitek ze seriálu. 8/10 (15.06.2008)

Nedá se říct, že by mě tohle anime vysloveně nudilo, spíše jen mě to neoslovilo natolik, abych se přilepil na obrazovku a sledoval všech 26 dílů na jedno tažení, jak bývá u mě při skvělých anime zvykem. Každopádně zajímavé to začíná být počínaje 20 dílem, kde se už konečně něco děje a začínají se zde objevovat zajímavé postavy..... konkrétně narážím hlavně na jednu, velice zajímavou a krásnou.... Sara ownage :D......IMHO best scene in anime......http://www.youtube.com/watch?v=U7ckLJEq1LQ (05.02.2009)

Je už to dlouho, co mě nějaký anime seriál takhle nadchnul. Ikdyby to nemělo tak promakanou animaci, tak skvělé akční scény a tak originální prostředí (hip-hop + jap. feudální doba), stejně bych tomu těch pět hvězd nasolil - za ten humor, za zápletky jednotlivých epizod, za charaktery hlavních postav... V podstatě mě nenapadá nic konkrétního, co bych tomu vytknul, snad některé epizody mi připadaly méně geniální než ty jiné, ale tak už to holt u seriálů bývá. Shinichirô Watanabe mě i napodruhé dostal. (03.09.2008)

Pokud se vám pod slovem Samuraj okamžitě vybaví Akira Kurosawa, tak na něj hezky rychle zapoměňte. Jinak byste totiž nemuseli Samurai champloo vydýchat. Tady totiž nejde o nějakou historickou věrnost, ale zkrátka o to být "cool". Vzduchem létají gramofonové desky, šéfové Yakuzy nevylezou ven bez slunečních brýlí a v nočních hodinách ulice tajně zkrášlují sprejeři. Kýč? Ne, nehorázná zábava!!! Kouzlo Samurai champloo ale není ani tak v netradičním pojetí, jako v úžasné ústřední trojici. Charaktery všech tří hlavních hrdinů jsou (mimoto že jsou sakra "cool":)) totiž perfektně vykreslené - žijí svůj vlastní život, zamilovávají se, rozčilují se, spoupeří spolu, závidí si, chybují a navíc každá z nich disponuje nějakou to tajemnou minulostí, kterou v průběhu seriálu pomalu odhalujete. A i když některé díly slouží vyloženě k pobavení (Baseball blues), v jiných narážíte na až překvapivě hluboká a citlivá témata, která byste ze začátku od SCH rozhodně nečekali. Prostě špička mezi anime. (16.06.2007)