Ukradennoje sčastje
Stolen Happiness
Obsahy(1)
Zfilmované divadelní představení dramatu ukrajinského klasika Ivana Franka v podání Kyjevského státního Frankova akademického ukrajinského dramatického divadla vyznamenaného Leninovým řádem. Hra je obrazem poměrů na vesnici v Zakarpatské Ukrajině v sedmdesátých letech minulého století a vypráví příběh o zlém životě karpatských horalů a především Anny Zadorožné, které bratři uloupili věno a provdali ji za podruha, když předtím odstranili jejího milého Michaila na vojnu a rozhlásili o něm, že zemřel. Po čase se však Michail do vesnice vrátí jako četník; nastává pro něj, pro Annu i jejího muže přetěžký život, neboť všichni byli obelháni Anninými bratry. Příběh končí Michailovou násilnou smrtí a rozvrácením života Anny a jejího muže. (Filmový přehled)
(viac)Recenzie (1)
Uvedení filmu „Ukradené štěstí" do našich kin je nesporně objevem. Již samo zfilmované drama, které v mnohém připomíná naše vesnická realistická dramata, jako je „Maryša" bratří Mrštíků a Jiráskův „Otec", je nesmírně zajímavé svým věrným obrazem rozkladu zakarpatskoukrajinské vesnice pod prvými údery kapitalismu, který zpřetrhává dosavadní patriarchální svazky a z peněz a zisku vytváří sílu, která hluboko zasahuje i do intimního života lidí. Ale mluvíme-li o objevu, máme na mysli především autora tohoto zfilmovaného dramatu, Ivana Franka. — Sovětský životopisný film nám dal nedávno možnost seznámit se s osobností i dílem prvého ukrajinského básníka, „geniálního nevolníka" a velkého bojovníka proti mikulášské věznici národů, Tarase Ševčenka. Tento film nám dává možnost seznámit se s dílem druhého ukrajinského básníka, prosaika, vědce, publicisty a socialistického pracovníka, Ivana Franka. Svou mnohostrannou a nesmírně plodnou činností je Franko, který žil v letech 1856 až 1916, prvým velkým ukrajinským buditelem, jako byl v Rusku revoluční demokrat Černyševskij. Od konce sedmdesátých let devatenáctého století až do Velké říjnové socialistické revoluce je ukrajinský život ve všech svých projevech poznamenán pečetí tohoto bojovníka. Jeho literární odkaz zahrnuje na pět tisíc děl nejrůznějších žánrů od básní přes romány a dramata, literární kritiky, vědecké práce z oboru národohospodářstvi a ethnografie až po politické stati. Nesmírné je i jeho dílo překladatelské, kde vedle ruských realistů najdeme zastoupeny všechny velké zjevy světové literatury. Je zajímavé i to, že Franko překládal též Havlíčka, Nerudu, Čecha, Vrchlického, Machara a o českou otázku se velmi zajímal. Ivan Franko miloval horoucně práci. V jedné své básni napsal: „Jen práce stvořila svět takový, jaký je, jenom v práci a pro práci je třeba žít." Tato jeho láska a ideologická výzbroj revolučního demokrata ho zavedly do socialistického hnutí. Byl za to persekvován jak rakouskou policií, tak ukrajinskou buržoasií. Ale přesto patří k zakladatelům prvé levé socialistické strany v Západní Ukrajině, tak zvané Ukrajinské radikální strany. A byl to on, který přeložil do ukrajinštiny díla Marxe a Engelse a vždy stál v předních řadách západoukrajinského dělnického hnuti Nechť toto jeho zfilmované drama se proto stane podnětem k dalšímu a důkladnějšímu poznávání tvorby a osobnosti tohoto nesporně velkého umělce a člověka. Filmový přehled 26/1953 ()