Dramatik František Langer zpracoval v Jízdní hlídce konflikt československých legií s bolševickým režimem v Rusku. K látce však přistupoval korektně a ze sovětských vojáků nečinil žádné zloduchy, spíše je představil jako vším zklamané lidi, kteří nevidí jinou budoucnost svou a své země než v násilné společenské změně. Každého proto nutí, aby se k nim připojil. Ani režisér Václav Binovec nesklouzl k lacinému osočování, zdůraznil izolovanost legionářské hlídky, zabarikádované ve vesnickém domku a odhodlaně vzdorující nepřátelské přesile.
(oficiálny text distribútora)
Dramatik František Langer zpracoval v Jízdní hlídce konflikt československých legií s bolševickým režimem v Rusku. K látce však přistupoval korektně a ze sovětských vojáků nečinil žádné zloduchy, spíše je představil jako vším zklamané lidi, kteří nevidí jinou budoucnost svou a své země než v násilné společenské změně. Každého proto nutí, aby se k nim připojil. Ani režisér Václav Binovec nesklouzl k lacinému osočování, zdůraznil izolovanost legionářské hlídky, zabarikádované ve vesnickém domku a odhodlaně vzdorující nepřátelské přesile.
(oficiálny text distribútora)
(viac)
Zfilmovaná divadelní hra pozdějšího generála zdravotní služby spisovatele a dramatika Františka Langra, významného příslušníka tzv. Hradu, oddaného prezidentům Masarykovi a Benešovi, patří do tzv. legionářské literatury prvorepublikového období. Obsahem filmu je střet obležené legionářské hlídky, vyjíždějící na dohled od sibiřské magistrály, s přesilou bolševických rudoarmějců. Konfrontace, bojová i ideová, obou vojenských oddílů vyúsťuje do závěru, dokládajícího převahu na straně československých legionářů. Film, vedle řady jiných, byl určen pro povzbuzování sebevědomí širokých vrstev obyvatelstva v dusné atmosféře druhé poloviny třicátých let při všestranných přípravách na obranu demokratické československé První republiky proti jejímu rychle se stupňujícímu životnímu ohrožení ze strany totalitního rasistického německého národně socialistického Hitlerova režimu.
(sportovec)