Messidor

...od kaňonů ke hvězdám míří holky. A zpět do srance. A s úderem jednoho mollového akordu ve smyčcové hudbě to je člověku naráz jasné i v červnovém ránu na louce osvětlené jitřním sluncem. A je z toho tak smutno, že svět není v pořádku... Dívat se potom na tak bolavý film je utrpení: cítil jsem ohrožení z každého dalšího záběru. Cítil jsem fyzicky neohraničenost života na ulici, od jedné vyžebrané mince ke druhé - a kam se schováme na noc?? A přitom kulisy toho jsou chvílemi jak z toho kýčovitého muzikálu Za zvuků hudby - překrásné pláně, murény ledovců, daleké prostory výhledů přes horské štíty anebo pole v plném plození - červen, Messidor tu nad tím zní jako kletba - Messidor! - revoluční měsíc. A je to plně vyvažováno prostředím výpadovek, nadjezdů, nájezdů, pangejtů - už jen těch interiérů aut, kterými se děvčata svezla. A to napětí v těch auťácích - co říct příště? Sám jsem stopoval snad stokrát, vím o čem mluvím -... A to smavé Švýcarsko najednou ukazuje svou druhou tvář: hladkou neproniknutelnost - soukromé vlastnictví, lakotnou zazobanost; pestře nevkusný blahobyt sytých krčem, tvrdost architektury u silnic - obří baráky... A lidi většinou odmítající vše co by je stálo pohodlí anebo zisk. Dobře živení chlapi chtějí jedno - "co se peněz týče, mohli bychom maximálně udělat takovou dohodu mezi námi třemi - jak že se jmenujete???" Uvědomělí občané si stojí za svým a volají policii. A v boji proti dvěma podvyživeným vyžlatům mají jednoznačnou přesilu. A stačilo by přitom tak málo - pár peněz pro dvě hubené holky na jídlo, sem tam přespání, když prší - a ta hra by pak byla tak pěkná a radostná - jak Za zvuků hudby. (07.09.2022)

Zlatý Medvěd - výběr (19.05.2006)